Od října roku 2010 byly zprovozněny tyto nové stránky, na kterých se budou objevovat mé články, informace o blížících se akcích a další zajímavosti.
život a smrt
ročník I.● číslo 1
Dvojjedinnost. Začátek a konec. Alfa a omega. Líc a rub. Slunce a stín. Světlo a tma. Teplo a zima. Láska a nenávist. Pravda a lež. Den a noc. Zdraví a nemoc. Mír a válka. Demokracie a totalita. Proto také – život a smrt. Objevujeme smysl života a snažíme se pochopit smrt. Od kolébky ke hrobu. Co všechno jsme se naučili? Co všechno jsme prožili? Jaké události a jací lidé ovlivnili náš život? Na kolik našich otázek se nám dostalo odpovědí? Jak jsme odpovídali my? Jak jsme ovlivňovali druhé?
Klademe si vůbec někdy podobné otázky? Jak kdo a jak kdy. Filozofové a lidé filozoficky založení se jimi zabývají – téměř bez přestání, s velkým či menším zaujetím. Lidé píší knihy. S naším vědomím či bez něho se odehrávají různé osudy, ve stejnou dobu se lidé rodí a jiní odcházejí navěky. Jsme svědky uvěřitelných i neuvěřitelných příběhů. Lidé se rodí, lidé zabíjejí. Sami sebe, své druhy i své nejbližší nebo své odpůrce, nepřátele. Proč je tomu tak? A proč se o tom ještě píše, točí filmy, hrají se divadelní představení, zpívají písně?
A teď dokonce jednoho z nás napadlo vydávat o tom všem periodikum, jaké tu dosud nebylo. Stojíme u zrodu něčeho, co také zanikne, neuchopí-li se stejné myšlenky někdo další či nepřevezme-li do rukou pokračování.
Přitom nevím, kdo toto periodikum bude číst, kdo je objeví a stane se jeho uživatelem, čtenářem, spolupracovníkem, doporučovatelem, ale také, zda se najdou jedinci, kteří je zatratí, znectí a odmítnou?
Ať tak či onak, něco autora těchto řádek a zároveň jejich vydavatele nutí či podněcuje, motivuje, aby své dílo započal, aby v něm pokračoval, aby prospíval těm, kteří se chtějí dozvídat co nejvíce o životě a smrti. Není tomu tak dávno, co podobná témata byla tabuizována. To byl jeden extrém, zatímco jsme nyní svědky extrému obrácenému – vše je dovoleno, neexistují ani morální zábrany, zábrany lidského svědomí. Snahou editora bude – nejít od extrému k extrému, ale obrážet realitu, rozumět životu i smrti pomocí této reality.
Rozhovor na věčně živé téma
Poslyš, Mírku, Tvoje kniha Co víme o smrti vyšla na přelomu roku 2006-07 v nakladatelství Epocha s moc pěknými uměleckými snímky Evy Zítkové na 416 stranách, a od té doby uběhlo už zase mnoho týdnů, měsíců a let – Tys tu tématiku opustil?
Jak vidíš, milá přítelkyně, z tohoto internetového časopisu, že se mě věčně živá problematika života a smrti drží a že by bylo škoda ji dále nesledovat. Nakupilo se za tu dobu v mém archívu a dokumentačně informačním přehledu velké množství zajímavých dokladů, písemností a dokumentů, z nichž mohu občas něco aktuálně použít, ale už to „prázdné místo“ nedoženu pořádně zaplnit.
Poslední zachycená událost v knize, kdy se její stránky uzavíraly, korigovaly a bylo možné do ní vsunout poslední ještě poslední citát, nese datum 30. března 2006. Spisovatel Jan Balabán tehdy napsal, že píše povídky a skoro ve všech se objevuje motiv smrti a smysl té smrti…
Nebo ještě jsem zachytil do přehledu literatury použité a doporučované vepsat knihu Georga Scherera „Smrt jako filozofický problém“, která také vyšla krátce před uzávěrkou.
Jak byla kniha Co víme o smrti přijata naší veřejností, recenzenty a Tvými přáteli?
Jejda, to mě nutíš vzpomínat na hodně zasuté události! Velkou autogramiádu uspořádali mí přátelé v Masarykově kulturním domě na Mělníce. Z knížky se tam recitovaly verše, například slavný Shakespearův sonet „Jsem unavený, nechce se mi žít, když lumpovi se metál připíná…“. Dcera Lenka tam přivezla pro účastníky občerstvení v duchu tématiky cukrářské „rakvičky“ a „věnečky“, bylo tam i veselo, díky vtipům, které jsou v mé knize rovněž obsaženy.
Velkolepá autogramiáda se konala v Praze v Domečku pod skalou v Prokopském údolí za účasti nejméně stovky přátel, známých a čtenářů, jak jsem o tom napsal do internetových Pozitivních novin 15. 6. 2007. Šlo o „pohřební slavnost “s patřičnou výzdobou, v níž nechyběly márnice, popravčí špalek, katakomby, zeď nářků, šibeniční vrch,. boží muka… K jídlu se podávala večeře Páně, uzené maso mrtvého prasete, pila se mrtvá voda, pohřební pivo, zpívaly a hrály se známé pohřební a smutné písničky, přijelo divadlo makléřů s rakví a agenturou, nabízející klidnou smrt v pohodě – těch nápadů a převleků účastníků bylo nepřeberné množství – fantazie spojená s humornou nadsázkou popustila svou uzdu.
Ale vážněji – o knize napsaly mj. thanatoložka RNDr. Helena Haškovcová, DrSc. z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, MUDr. Marie Svatošová, jedna ze zakladatelek hospicového hnutí u nás, recenzentka Lidových novin Marta Švagrová, další články otiskly Literární noviny, Katolické noviny, Listy a další média, v Českém rozhlasu měli se mnou rozhovor a zvlášť ještě povídání o knize připravila Jana Klusáková…
Kniha ještě leží na knižních pultech na skladě v nakladatelských regálech, což nás spolu nakladatelem a všemi, kdo se na knížce podíleli, velmi mrzí, protože v naší populárně naučné literatuře takové dílo je stále ojedinělé. Jde o encyklopedii včetně výkladového slovníku, včetně geneze celé problematiky od dob pohanských až po současnost.
Co by se muselo stát, aby ty stovky knížek neležely stále ladem…? Odrazuje čtenáře titul? Odrazuje je hluboce zakořeněné tabuizované téma?
Nevíme? Přitom – sám nakladatel říká, že se nesetkal s nepříznivou reagencí. Každý, kdo si knížku koupil nebo si ji jen prohlédl, rychle zjistil, že knížka je i velmi praktická, kolik je tam v ní hřbitovních nápisů, citátů, podkladů k nekrologům a smutečním projevům, že by ji mohli využívat pracovníci Pohřebních služeb, obecní úřady, duchovní sféra… Všechny tyto subjekty byly přitom osloveny.
Máš alespoň nad vydáním té knihy z něčeho radost?
Ale ano, nesmím zapomenout na zájem některých mladých vysokoškoláků, kteří si za téma svých diplomních, bakalářských či dalších prací vybrali téma o smrti, umírání a péči o umírající u nás a ve světě. Poskytl jsem už téměř desítku rozhovorů a odpověděl na velké množství otázek, které mi mladí lidé položili. Postupně je asi zveřejním v tomto periodiku.
Víš, co mi v knize chybí? Jmenný rejstřík!
Nejsi jediná, má milovaná čtenářko. Rejstřík se jmény – a je jich více než tisícovka – jsem zpracoval, leč z ekonomických důvodů už zařazen nebyl. Kniha by se tím značně prodražila – tvrdil mi nakladatel.
Ale každému čtenáři, který o ten jmenný rejstřík požádá e-mailem, ho pošlu rovněž e-mailem. Udělám to rád a nezištně. Po krátkém přemýšlení: Posléze jsem se přece jen rozhodl uveřejnit ho v tomto periodiku jako přílohu pro mé věrné čtenáře.
Můžeš posloužit nějakou historkou na závěr našeho rozhovoru?
Moc jsem se smál spolu se stovkami rozhlasových posluchačů, když si Jana Klusáková v rozhlasu vypůjčila některé vtipy z mé knížky. Například: „Babičko, kam jedete s tím kolem?“ – „Na hřbitov, synáčku.“ –„ A kdo to kolo doveze zpátky?“ Nebo citace nápisu z londýnského hřbitovního náhrobku: „Zde leží má drahá manželka, zatímco já odpočívám doma v pokoji…“ Poslední vtip v tomto rozhovoru, ale v knize jich je vícero: „Nejhorší obavy vegetariána??? Že bude pohřben v masovém hrobě“.
Slyšeli jsme v rozhlase
Za 60 let kněžského života děkoval Jaroslav Škarvada (*14. 9. 1924- 5. 6. 2010), emeritní pražský světící biskup a titulární biskup litomyšlský, osobnost československého exilu z časů komunistické totality. O něm se často mluví jako o „nenapravitelném optimistovi“, který svou dobrou náladou dokáže „nakazit“ všechny kolem sebe. A přitom prošel tolikerou beznadějí a zažil těžké chvíle 20. století. Sám jeho život je ovšem svědectvím o naději. Jeho životní pouť byla a i nadále jistě bude pro mnohé oporou, neboť dává tušit, z jakého životadárného pramene Škarvada čerpá. Jeho život je totiž svědectvím o Boží lásce, o zmrtvýchvstalém Kristu.
Rodiče Jaroslava Škarvady se sice kdysi rozhodli, že žádné děti mít nebudou, ale dopadlo to jinak. Člověk míní a Pán Bůh mění. „Pán mě tady prostě chtěl mít“, říká biskup Škarvada ve své knize Svedl jsi mě, Hospodine (kde hovoří s Bohumilem Svobodou). Ačkoli byli věřící a modlili se doma, rodiče Jaroslava Škarvady nechodili do kostela. Ani, jak sám vypráví, nechápali, že by to bylo nějak v nepořádku. Ve škole měl sice budoucí biskup dobrého učitele náboženství, ale v otázkách teologie byl ve svých školních letech odkázán sám na sebe.
Chodil po Praze a hledal duchovního vůdce a v Sumě teologické Tomáše Akvinského studoval odpověď na otázku, zda rodící se teolog může jít do Podolí na plovárnu, která je plná slečen v plavkách. Víru tedy nepřejal nějak samozřejmě od rodičů, ale bylo mu „dáno objevit, že víra v živého Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista, něčím tak normálním není. Že je to osobní setkání, a tedy vlastně dar.“
Na gymnáziu pomalu dozrávalo jeho přesvědčení o kněžském povolání. Jeho víru i víru jeho rodičů prohloubila těžká zkouška, kdy za války otce Jaroslava zavřelo gestapo. Od té doby, co se otec šťastně vrátil, bylo samozřejmé, že chodil otec i matka v neděli do kostela a ke svatému přijímání. Jaroslav maturoval za okupace v roce 1943. Za války „zametal a čistil skleníky“ v Ústavu pro ochranu rostlin, ale především chodil na přednášky Studia catholica, neakademického semináře, kde studenti studovali teologii po uzavření vysokých škol. Po osvobození ve studiu pokračoval v Římě.
Od roku 1945 byl posluchačem papežské Lateránské a Gregoriánské univerzity v Římě a později alumnem české papežské koleje Nepomucenum. Studium ukončil doktorátem teologie. Když byl v roce 1949 vysvěcen na kněze, nesměl domů. Kdyby se byl vrátil, šel by pravděpodobně, tak jako mnozí jiní, přímo do kriminálu.
Zatímco chtěl do Prahy, poslali ho jako kaplana do farnosti San Vito al Tagliamento v Benátsku. Sice ještě rok studoval doktorát teologie a čekal, zda se doma něco nezmění, ale protože totalitní režim ničil vše duchovní, podnikl rozsáhlé útoky proti církvi a zavíral jednoho kněze po druhém, odešel roku 1951 do Benátska do diecéze Concordia. Dnes o tom říká, že to bylo druhé „totální nasazení“. Církevní, kterému neutekl. A protože v Římě bylo celé studium na vysoké spekulativní úrovni, musel se praxi duchovní správy učit takříkajíc za pochodu.
Jednou v zimě se třeba stala tato příhoda: „Přijel jsem tedy do vesnice – malý kostelík byl otevřený, ale nikde nikdo. Tak jsem si řekl: No servus, ono se to ohlásí – a nic. Pak šla kolem nějaká babka, tak se ptám, kde jsou chlapi, a ona povídá: No přece ve stáji. Tak jsem šel do stáje, takové celkem nevelké, tak asi pět krav tam stálo. Chlapi tam seděli a mazali karty. Ty krávy holt sloužily jako topení. Tak jsem dělal tu obnovu ve chlívě. Koneckonců proč ne? Kristus Pán se taky narodil v chlívě, tak proč bych já tam nemohl dělat duchovní obnovu, že?“
Po čtyřech letech, které strávil ve farnosti ve městě, jehož obecní rada ho potom, co se stal později biskupem, jmenovala čestným občanem, působil jako profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Tam vyučoval doktor teologie pater Škarvada deset let. Od roku 1955 do roku 1965. Tam také zažil II. vatikánský koncil, „který otřásl světem“, jak dodává. Sledovali spolu se studenty všechny vášnivé diskuze, kdo jakou myšlenku zastával, co říkal Congar a co Ratzinger.
Biskup Škarvada dnes říká, že bylo dílem Ducha svatého, že koncil byl svolán v době, kdy církev měla plno výborných teologů. V té době se také po 19 letech setkal ve Vídni s rodiči a v roce 1967 se poprvé vrátil domů na pohřeb otce. I když se mu do toho moc nechtělo, neboť byl v Chieti spokojený, od roku 1965 začal pracovat jako sekretář kardinála Berana. Po příjezdu kardinála Berana z internace v Radvanově do Říma s ním pater Škarvada spolu s Karlem Skalickým spolupracoval až do jeho smrti v roce 1969. S ním se účastnil zajímavých setkání s koncilními experty a významnými teology a později absolvoval mnoho cest po světě.
Při jedné z cest se mu v Americe stala tato příhoda: „… nějaký Indián jmenoval pana kardinála čestným náčelníkem indiánského kmene Chippewa, věnoval mu nádhernou péřovou čelenku a udělil mu čestný název Clear Sky – Jasné nebe. Bylo to v městě Warsaw v Severní Dakotě. A nějaký pán, který měl zčásti indiánské předky, udělal „Uf“ a zeptal se pana kardinála, odkud jako že je. Pan kardinál řekl, že je z Plzně, a ten pán udělal ještě jednou Uf a pravil, že jeho babička byla taky z Plzně.“
Ve své knize rozhovorů, odkud pochází tato příhoda, to biskup Škarvada shrnul tak, že „Čecha všude najdeš“. V roce 1968 přijíždělo do Říma mnoho krajanů, o které bylo potřeba se nějak postarat. Proto kardinál Beran založil v Římě České náboženské středisko Velehrad určené pro poutníky, na jehož budování se výrazně podílel právě biskup Škarvada.
Po smrti kardinála Berana, který je jako jediný Čech pohřben mezi papeži v chrámu sv. Petra, působil Jaroslav Škarvada jako koordinátor duchovní služby českých krajanů rozptýlených po celém světě. Současně v letech 1970-1991 byl také spolupracovníkem vatikánského Státního sekretariátu. Kontakty s krajany po celé Evropě, k nimž docházelo při cestách s kardinálem Beranem, se záhy staly jeho hlavní pracovní náplní. Vlastně to začalo již starostí o uprchlíky po roce 1948. Úkolem bylo pečovat o exulanty nejen po duchovní stránce. Nový koordinátor začal jezdit po Evropě a dalších kontinentech, aby navazoval spojení a zakládal česká misijní střediska. Vznikla pevná síť, která měla v době největšího rozmachu asi 50 center.
Činnost koordinátorů duchovní služby pro uprchlíky z komunistických zemí však nebyla zcela v souladu s „ostpolitikou“ Vatikánu. Situace se změnila až s nástupem papeže Jana Pavla II., který dal exilům komunistických zemí biskupy. 18. prosince 1982 byl pater Škarvada jmenován titulárním litomyšlským biskupem a 6. ledna 1983 byl papežem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysvěcen. Úkolem jeho biskupské služby bylo nadále řízení pastorace českých krajanů v zahraničí. Nejen starostí o exulanty, ale také na vlnách Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a Vatikánského rozhlasu se Jaroslav Škarvada významně podílel na obraně svobodného a nezávislého myšlení před zvrácenou komunistickou demagogií.
Ve svých proslovech pomáhal posluchačům uvězněným za ostnatými dráty udržovat naději, že Československo se stane znovu svobodnou zemí. K tomu se schylovalo, jak tušil, již v průběhu roku 1989. V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Jako biskup sídlící v Římě se zúčastnil konsistoře, na které se schvalovaly kanonizace. A tak na prahu nové éry pomáhal organizátorům s touto předzvěstí nových svobodných časů.
Biskup Škarvada se snažil co nejdřív dostat do revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil domů. Setkal se s Václavem Havlem a mnoha dalšími, kteří mu předávali informace pro Řím. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a předložil mu pozvání pozdějšího prezidenta Havla k návštěvě. Stal se pověřencem papeže pro přípravu cesty do Československa. V Římě si sice všichni mysleli, že samozřejmě zůstane na své pozici, biskup Škarvada se však chtěl vrátit do Prahy. 28. srpna 1991 byl jmenován pražským světícím biskupem. Od listopadu 1991 do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze a od ledna 1993 do září 2002 byl proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
Po dovršení 75 let požádal papeže na základě Kodexu kanonického práva o uvolnění z úřadu biskupa. Jan Pavel II. jeho žádosti vyhověl 25. září 2002. 28. října 2003 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 18. prosince 2003 byl jmenován delegátem Svatého stolce pro rytířský Řád křížovníků s červenou hvězdou Stále biřmuje a dále se setkává s mnoha lidmi a nechává se zvát tam, kde rádi uslyší o jeho životě vedeném vírou ve vzkříšeného Krista. Při příležitosti svých 80. narozenin v roce 2004 v jednom z mnoha rozhovorů řekl: „Vůbec mě nemrzí, že je mi 80 let. Ani nemám přání, aby mi bylo znovu 30. Jsem naopak rád, že moje cesta vyvrcholí. Jsem v cílové rovince. Konec mě neděsí, naopak spíše přitahuje. Věřím v setkání s Kristem. Takže si popískávám a jsem rád.“
Věčná inspirace nových knih
Život a smrt ve stínu pyramid (autor Miroslav Bárta, vydalo nakladatelství Paseka, Praha)
Vidět sekvoje a zemřít (autor Jiří Kostúr, nakladatelství Akcent, Třebíč)
F. M. Dostojevskij – život a dílo (autor Radko Pytlík, nakladatelství Emporius, Praha)
Plazma – pátrání po látce, z níž je utkána duše (autor Holger Kalweit, který předtím vydal tři Knihy mrtvých, vydalo nakladatelství Eminent, Praha)
Bůh před soudem (autor Gerhard Padderatz, nakladatelství Maranatha, Praha)
Tanec smrti (autor August Strinberg, dva díly, nakladatelství Artur, Praha)
Tibetská kniha mrtvých (autor překladu Josef Kolmaš, nakladatelství Argo, Praha)
Obchodník se smrtí (autor Hugh Laurie, nakladatelství XYZ, Praha)
Lord Mord (autor Miloš Urban, nakladatelství Argo, Praha)
Smrt českého psa (autor Janusz Radnicki, nakladatelství Protimluv, Ostrava-Zábřeh)
Láska a smrt (autor Siegfried Obermeier o životě F. Villona), Knižní klub)
Popravy slavných (Libor Budinský, Knižní klub, Praha)
Země zalévaná krví (Helmuth Nowak, Baronet, Praha)
Smrtící sudoku (Sheley Freydont, Baronet, Praha)
Mrtví po soumraku (Charlaine Harris, Baronet, Praha)
Jak jsem zabila maminku (Olga Walló, Labyrint, Praha)
Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů (P. Vlčková, Libri, Praha)
Kniha hřbitova (Neil Gaiman, vydal Bohuslav Svoboda – POLARIS)
Natočili film
V Polsku měl premiéru film s výmluvným názvem: Popiełuszko. Jde o životopis kněze Jerzyho Popiełuszka, který se stal známým jako duchovní stoupenců Solidarity. V roce 1984 (19. října) byl brutálně zavražděn příslušníky komunistické tajné služby. Působil od počátku aktivit Solidarity v roce 1981 její kaplan. Stal se tak nepohodlným tehdejším komunistickým úřadům.
Film natáčeli jeho tvůrci celkem 7 měsíců ve 14 polských městech za účasti sedmi tisíc herců a komparsistů. Kritika krátce po premiéře ocenila zejména představitele hlavní role Adama Woronowicze. Aby byl v roli Popiełuszka co nejvěrohodnější, strávil několik týdnů v semináři. Učil se mimo jiné, jak nosit sutanu, a s duchovními absolvoval jejich každodenní program. Vstával v šest hodin ráno, chodil na meditace a všechny modlitby.
Film je má jednu zvláštnost, která vyvolává rozpaky. Polský primas kardinál Glemp v něm totiž hraje sám sebe. Snaží se údajně napravit svůj obraz v očích veřejnosti. Kardinálova role v cause Popiełuszko je totiž pochybná. Glemp podle svědectví pamětníků a Institutu národní paměti spolupracoval s tehdejším komunistickým vedením Polska. Jeho roli ocenil i generál Jaruzelski, když na adresu kardinála prohlásil. „Je to muž, který s námi může v rámci uklidnění situace v zemi spolupracovat.“ Když věřící začali požadovat zahájení procesu beatifikace, Glemp podle archívů komunistické tajné služby prohlásil. „Dokud budu primasem, proces blahořečení nezačne.“ Začal nakonec až v únoru roku 1997, tedy více než 12 let od Popiełuszkovy mučednické smrti.
Vysílala televize
(Poslední role Anny Letenské: Komedie ve stínu smrti)
Jednou z bolestných ztrát, které postihly v době nacistické okupace české divadlo a film, byla tragická smrt Anny Letenské (*29. 8., rodné jméno Svobodová) z Divadla na Vinohradech. V roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha společně se svým manželem, architektem Vladislavem Čalounem, u sebe nechali přespat MUDr. Břetislava Lyčku, který ošetřil jednoho z atentátníků – Jana Kubiše. Když hned druhý den gestapo lékaře zatklo, po čase neunikl zatčení ani architekt Čaloun. Jeho manželka zůstala ještě pár týdnů na svobodě, o což se údajně zasloužil filmový producent a majitel firmy Lucernafilm, v jehož produkci byl právě natáčen film „Přijdu hned“. Anna Letenská v něm hrála důležitou postavu. O tom, že její zatčení a následná poprava je odložena, prý – podle výpovědi režiséra tohoto filmu, Otakara Vávry – věděl kromě Miloše Havla už jenom on. Premiéra filmu se konala dva měsíce po popravě Anny Letenské. Byla zastřelena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausenu.
Pocházela z kočovné divadelní rodiny a vyrostla z ní výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy. Svou filmovou kariéru zahájila před začátkem okupace a druhé světové války. Dokument Poslední role představuje nesporné umění Anny Letenské a rovněž odhaluje, jak se tragické události opravdu udály. Ač je to s podivem, doposud tak nikdo zatím neučinil, aniž by se navíc vyvaroval mnohých nejasností, nepřesností, ba dokonce i omylů.Scénář: Pavel Taussig. Režie: Roman Vávra. Dramaturgie: Jiří Sirotek. Vedoucí projektu: Čestmír Franěk.
Z dramatického umění
SMRT V BENÁTKÁCH – slavná opera Benjamina Brittena (* 22. 11. 1913 †4. 12. 1976), britského skladatele, dirigenta a pianisty, měla premiéru 26. 2. 2009 ve Státní opeře v Praze. O stejnojmenné novele Thomase Manna (1875–1955) uvažoval Britten mnoho let. Spisovatelova syna Golo Manna znal z USA, kde žil v prvních letech 2. světové války, a snadno získal jeho souhlas. V září 1970 požádal o libreto Myfanwy Piperovou (1911–1997), s níž spolupracoval. (Děj novely asi mnohý zná díky slavnému filmu Luchina Viscontiho z roku 1971 s Dirkem Bogardem v hlavní roli.) Tuto poslední operu psal Britten v době, kdy čelil silnému fyzickému i psychickému vypětí: věděl o nezbytnosti vážné srdeční operace, ale odkládal ji, než operu dokončí. Do díla vtělil jakýsi souhrn svého celoživotního tvůrčího úsilí. Premiéra se uskutečnila v Anglii 16. 6. 1973 s Peterem Pearsem v titulní roli. Hudba Smrti v Benátkách je celkově uměřená a úsporná, dílo jako celek navozuje velice výraznou atmosféru rozpomínání a tvoří vrchol Brittenovy dráhy operního skladatele.
Státní opera Praha uvádí Smrt v Benátkách v koprodukci s festivalem v Aldeburghu, s festivalem v Bregenzi a s Opérou de Lyon (květen 2009). Nad českou premiérou opery převzala záštitu velvyslankyně Velké Británie a Severního Irska v České republice Linda Duffield, a velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Helmut Elfenkämper.
Premiérové publikum, na kterém byla patrná koncentrace a zaujetí po prožitku unikátní estetické síly, odměnilo na závěr nadšenými ovacemi orchestr, sbor a celý inscenační tým v čele s režisérem Yoshi Oidou. Salva potlesku mnohokrát za sebou uvítala představitele hlavní role, britského tenoristu Alana Oka, nadšenými ovacemi publikum ocenilo barytonistu Petera Savidge a dirigenta Hilary Griffithse.
Odborná veřejnost jednoznačně považuje nastudování Smrti v Benátkách za výjimečný čin operní sezony. Pět hvězdiček – nejvyšší možné ocenění kulturní rubriky Lidových novin, získala inscenace od renomované recenzentky Heleny Havlíkové.
Kdo má pochybnosti o smysluplnosti dvou operních souborů v Praze, měl by Brittenovu Smrt v Benátkách povinně navštívit. Státní opera v ní navázala na dlouhou řadu inscenací, které se zapsaly do naší novodobé operní historie. Znovu dokázala, že dva samostatné operní domy v metropoli mají ve středoevropské kulturní tradici svůj smysl i oprávnění. Umělecká soutěž je vždy zdravější než monopol. Bude na příštím intendantovi Státní opery, aby se mu dařilo dramaturgií a kvalitou produkce nezávislou pozici této pražské scény udržet a rozvíjet.
Řekli nebo napsali
Jan REJŽEK: Zase ty nekrology (Lidové noviny, 19. března 2009)
Před časem jsem se vyznal z úchylky, která se zove psaní nekrologů. Již přes dva roky tvořím pohřební stránku do časopisu Týden a dlouhá léta do měsíčníku Filmový přehled. Občas si přitom připadám jako cynik, jenž netrpělivě podupává u funebráckých bran, kdy zase přivezou někoho zajímavého, ale prosím včas, do uzávěrky…
Potěšilo mě, že nejsem sám takto postižený. V USA dokonce existuje Společnost profesionálních autorů nekrologů, která pořádá pravidelná sympozia a udílí ceny za nejlepší článek. Nejde o žádné ponuré brachy, neboť se vždycky společně bujaře vyfotografují na místním hřbitově. Členka, bývalá spolupracovnice magazínů Life a Esquire Marilyn Johnsonová, navíc napsala o naší profesi knížku s pěkným názvem Je hotovo: Ztracené duše, šťastné mrtvoly a perverzní radosti nekrologů.
Z Ottova slovníku naučného jsem zjistil, že původně šlo o záznamy, jež si vedly jednotlivé církve o úmrtí svých biskupů a kněží, odtud pak tuto zvyklost převzaly kláštery a při mši se četla jména zemřelých, za něž obec nábožná konala modlení. Doufám, že se o tomto žánru učí i dnešní studenti žurnalistiky. Je totiž náročný, neboť by měl na krátké ploše shrnout vyhaslý život v nejtypičtějších faktech. V Čechách ovšem stále panuje podivný obyčej okamžikem smrti milostivě zapomenout na umrlcovo případné dlouhodobé členství v KSČ, estébácké práskání a jiná svinstva v bývalém režimu.
Však jsem si užil své po sebevraždě Karla Svobody (hudebník *19. 12. 1938 †28. 1. 2007) s připomenutím jeho angažmá při antichartě. Nebo s Jiřím Sequensem (filmový režisér *23. 4. 1922 †21. 1. 2008).
Že jsem nekrologistou, vlastně zavinil zvěčnělý filmový kritik Jiří Cieslar (*7. 2. 1951 †16. 1. 2006). Když jsem mu do někdejšího čtrnáctideníku Záběr nosil recenze na nablblé normalizační snímky a bázlivý šéfredaktor nám je házel na hlavu, Jirka ironicky pravil: „Piš radši nekrology na americké herce, ještě se zaradují, že umřel další představitel kapitalistické kultury“. Stalo se, tesání malých pomníčků mě začalo bavit a držím se ho dodneška…
Co jsem napsal o nevalné úrovni tuzemských nekrologů ptřed dvěma lety do Lidových novin, můžu jen opakovat. Především nechápu, podle jakého klíče ČTK a jiná média vybírají, kdo ze zesnulých stojí za zmínku. Asi to souvisí s kuchyňským rozhledem líných Aniček Pučmidrátových, jež momentálně po redakcích pracují. Kdyby byl člověk odkázán na tyto zdroje, nedozvěděl by se, že od počátku tohoto měsíce skonal, pokud jde pouze o filomovou oblast, Felliniho stoletý (!) nerozlučný scénárista Tulilo Pinelli, maďarský režisér skvělého Svědka Péter Bascó a jedna z nejlepších hereček 50. let, oduševnělá Betsy Blairová, známá z Mannova Martyho či z Antonioniho Výkřiku. Obnažená ňadra Ivety Bartošové, zachycená fotografem Blesku na její dovolené v Egyptě pro věčnou paměť národa, jeví se v této souvislosti coby symbol nesmrtelnosti Chrousta.
Jan Rejžek (* 21. června 1954, České Velenice) je český hudební kritik, novinář a fotbalový fanoušek. V sedmdesátých letech přispíval do časopisu Gól, později do časopisu Melodie (sám uvádí, že ze sta recenzí bylo 70 pozitivních a 30 negativních, ale lidé si prý pamatují jen ty negativní). Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně legendární Lipnice 1988, kde na pódium pozval tehdejšího dizidenta Václava Havla. Po listopadu 1989 byl úředníkem v Kanceláři prezidenta republiky, pak tiskovým mluvčím politické strany ODA, krátce redaktorem Československé televize a českého vysílání rádia Svobodná Evropa. Nadále pracuje pro Český rozhlas 6 (hudební pořad Kaleidoskop) a s Vladimírem Justem (Kritický klub Jana Rejžka) se společně vyjadřují převážně ke kulturním událostem. Jde o jakési pokračování podobného pořadu Katovna, který uváděla Česká televize. Pravidelně píše sloupky „Poslední slovo“ do Lidových novin. Životopisná data jsem vsunul do citace jeho článku dodatečně – čili redakce, chcete-li.
Čím se zabývá lékařská věda
ČASOPIS STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU přinesl stať kolektivu autorů o smrtelných případech pneumonie, vyvolanými kmenem Staphylococcus aureus s produkcí Pantonova – Valentinova leukocidinu (PVL). Tyto kmeny vyvolávají závažná onemocnění, ze 75 % vedou ke smrti.
První případ úmrtí byl zaznamenán v závěru roku 2007. Mladík ve věku 22 let byl hospitalizován s bolestmi na hrudi, zvracel a měl vysokou teplotu s třesavkou. Byla diagnostikována oboustranná pneumonie a nasazena příslušná terapie. Stav se zhoršoval i na Jednotce intenzívní péče a jednotce ARO, kde došlo k totálnímu selhání. Případ byl podrobně popsán v časopisu Praktický lékař z roku 2008.
Druhým pacientem byl desetiměsíční dobře živený chlapec, u něhož se vyvinula oboustranná pneumonie, došlo k sepsi a hypoxemii, stav se nezlepšil ani na jednotce ARO, kde pacient s krvácením do hrudníku 14. den hospitalizace skonal.
Třetí pacientkou byla 65letá polymorbidní žena. Zemřela na abscedující pneumonii po chemoterapii a radioterapii.
Čtvrtou je 21letá pacientka, léčená na infekční ambulanci, v anamnéze měla již několik infekcí horních cest dýchacích virového původu. Konečná diagnóza: herpetická meningoencefalitida. Léčba na JIP a ARO a čtvrtý den dívka umírá navzdory všem zákrokům a vyšetřením.
Podle zahraničních zdrojů se ve všech případech podílí na úmrtí pacientů stafylokoková pneumonie. Příznaky, které by měly vést k podezření na abscedující pneumonii definovali odborníci Velké Británie a zveřejnilo je na svých stránkách anglické ministerstvo Department of Health.
Stafylokokové pneumonie, vyvolané kmenem s produkcí Pantonova-Valentinova leukocidinu (PVL), jsou velice závažné a život ohrožující infekce. Je nutná co nejrychlejší a nejefektivnější terapie. Důležitost indicií je přítomnost genů, kódujících PVL u zachyceného kmene S.aureus. Státní zdravotní ústav je schopen zjistit tento faktor virulence během 24 hodin.
Poslední sbohem – in memoriam
† Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 *(18. dubna 1937 v Praze), český architekt, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko tzv.“kulaťáku“ v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun and Partners. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977). Roku 1975 získal britské občanství. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.
Společně s Amandou Levete, která se stala jeho profesní partnerkou na sklonku 80. let, byli jedinou neamerickou společností, která pracovala pro NASA. Zde si mohl osvojit práci s moderními materiály a technologiemi. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru do dnes.
Z jeho realizací: Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích, Národní knihovna na Letné v Praze, Naples Subway Universita 2003, Project Zed London, Green Bird . Realizace vítězného projektu Future systems na muzeum Maserati v Modeně je plánována na rok 2009.
Zaujal světovou veřejnost stavbou obchodního domu Selfridges Building v Birminghamu. Podílel se i na výuce na univerzitách ve Velké Británii, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih (Album, Česká inspirace, Sketches).
U nás vešel v širší známost veřejnou diskusí, kterou vyvolal jeho návrh na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni v Praze, organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, novináři přezdívané chobotnice nebo blob. Důvodem diskuse bylo nejen modernistické pojetí budovy, ale především vyhodnocení architektonické soutěže, v níž byl jako nejlepší vybrán projekt, který nesplňoval některé základní zadávací podmínky (zejména skladování knih pod úrovní terénu).
† Nejproslulejší pražský kazatel a farář Jiří Reinsberg, již od roku 1946 v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí, zemřel 6. 1. 2009. Narodil se 30.3.1918 v Brně a na kněze byl vysvěcen 19.12.1942 v Římě. Papežským prelátem byl jmenován v roce 1991. Upřímnost a osobitý humor jeho kázání a vyprávění, spjatý s vizí „veselého křesťanství“, působily na jeho posluchače zvláště v letech politického útlaku a ovlivnily nejen mnoho křesťanských osobností, ale zejména širokou veřejnost (míval též „Sváteční slova“ v České televizi).
JMENNÝ REJSTŘÍK encyklopedie Co víme o smrti
(Jde spíše o přehled, jací autoři jsou v knize zastoupeni, stránkování není přesné)
A
Abakuk – 256
Abdiáš – 256
Abd-ru-shin, vl. jm. Oskar Ernst Bernardt – 64, 262, 266
Abelaira Augusto – 99
Abélard Pierre – 99
Adam Tomáš – 91
Adamec Zdeněk – 6, 95, 135
Adler Alfred – 99
Adonias Filho – 99
Ady Endre – 65
Aischylos – 27
Ajtmanov Čingiz – 86
Albee Edward – 99
Albert Julius – 76
Alda Jan – 123
Aldrich Robert – 99
Aleksijevičová Světlana – 99, 266
Alighieri Dante – 100, 110
Amado Jorge – 99
Amin Idi Dada – 217
Andersen Hans Christian – 99
Andreev Georgi Georgiev – 99
Andrejev Leonid Nikolajevč – 63, 99
Andrýsek Oskar – 201
Antoinette Marie – 50
Apollinaire Guillaume – 66
Arany János – 99
Arendtová Hannah – 100
Ariés Phillipe – 6
Aristoteles – 28, 36, 100, 218
Arnold Mathew – 57
Artaud Antonin – 100
Arthur Jean Nicolaas – 60
Attala I. – 261
Augustus Romulus – 39
Aurelius Augustinus – 100
Aurelius Marcus – 33
Avicenna Íbn Síná – 38
Axman Emil – 161
Aznavour Charles – 81
B
Baar Jindřich Šimon – 8, 116
Babel Osaal Emanuelovič – 220
Babits Mihály – 100
Babler František Ottto – 110
Bacon Francis – 42, 45
Baeck Leo – 220
Bach Johann Sebastian – 247
Bachelard Gaston – 192
Bakalová Vlasta – 140
Bakeš Karel – 273
Balabán Jan –
Balajka Miroslav – 106
Balík Jaroslav – 106
Balzac Honoré – 54l
Bandera Stepan – 220
Barnard Christian Neetling – 79
Barnes Oder – 216
Bart Ilja – 102
Bartók Béla – 160
Bartoš František – 163
Bartůňková Jana – 273
Basiková Bára – 92
Baudelaire Charles Pierre – 57, 113
Bauer Jan – 90
Bazin Hervé – 100
Beckett Samuel – 100, 216
Bednář Kamil – 102, 127
Beethoven Ludwig – 52 , 163
Beetsová Bety Lou – 216
Bejblík Alois – 102
Bělohradský Václav – 89, 102
Beneš Edvard – 67, 266
Beneš Karel Josef – 102
Beneš Václav – 119
Beneš Václav Třebízský – 59
Benešová Božena – 102
Bělohradský Václav – 88, 102
Bergrová Zdenka – 135
Bergson Henri – 100
Berlioz Hector Louise – 160, 252
Bernardt Oskar Ernst – 63
Bernhardt Alexandr – 266
Bezouška Bohumil – 9
Bezruč Petr – 115
Biebl Konstantin – 121
Bizet George – 58
Blatný Ivan – 129
Bojar Pavel – 128
Bojas Josef – 211
Bonuš František – 163
Borchert Wolfgang – 79
Boromejský Karel – 221
Boss Medard – 192
Botto Ján – 100
Brabec Jaroslav – 106
Bradbury Ray – 100
Bradleay Stanley – 91
Bradley R. Bleefed – 266
Brahms Johannes – 58, 160, 252
Branislav František – 123
Britten Benjamin – 252
Brod Max – 221
Broch Hermann – 100
Broj Stanislav – 91
Bronteová Emily – 56
Brousek Antonín – 102
Brož Josef – 132
Bruckner Anton – 160, 219
Brůhová Milena – 102
Bruno Giordano – 42
Brunonová Johana – 110
Brynych Zbyněk – 106
Březina Otakar – 7, 116, 150, 221
Buben Milan – 266
Buber Martin –54, 100
Buddha – 23
Budinský Libor – 266
Buňuel Luis – 73
Bureš Miloslav – 126
Bureš Václav – 269
Burroughs John – 58
Bush Georg W. – 96, 215, 216
Büchner Georg – 100
Byron George Gordon Noel – 52
Bystrov Vladimír –
C
Caesar Gaius Julius – 30, 221
Camillle Charles – 162
Camus Albert – 54, 77, 100
Carterová Marta – 86
Caruso Enrico – 64
Cato Marcus Porcius – 29
Cebe Jaroslav – 248
Céline Louis Ferdinand – 100
Cervantes Saavedra – 42
Cicero Marcus Tullius – 29
Cieslar Milan – 106
Cílek Roman – 266
Cimický Jan – 102
Cinger František – 94, 269
Claudianus – 34
Cordayová Charlotta – 50
Couperin Francois – 160
Crane Georg – 266
Crevel Rané – 100
Cronin Archibald Joseph – 71
Č
Čačalová Libuše – 102
Čajkovskij Petr Iljič – 163
Čajová Jaroslava –
Čapek Josef – 68, 102, 119
Čapek Karel – 69, 70, 103, 119, 169
Čapek Karel Matěj Chod – 103
Čapka František – 266
Čarek Jan 121
Částek Miroslav – 103, 266
Čech Svatopluk – 8, 171
Čech Vladimír – 106
Čechov Anton Pavlovič – 62
Čelakovský František Ladislav – 112, 156
Čermák Kliment – 61
Černický František – 273
Černohouz Milan –
Černý Václav – 75
Červenka Miroslav – 137
Červený Jan – 154
Čikamacu Monzaemon – 100
Čulík Jan – 267
Čvančara Jaroslav – 267
D
Dalajlama , vl. jm. Tändzin Gjamccho – 88, 267
Daluege Kurt – 224
D´ Annunzio Gabriele – 99
Dante, vl. jm. Durante Alighieri – 100, 110
Darwin Dickens – 55
Davidová Ottla – 81
Davidovič Boris – 101
Debussy Claude – 57, 160
Dědeček Jiří – 141
Delacroix Eugéne – 267
Deml Jakub – 103
Démosthenes – 27
Descartes Francois René – 42, 47
Diblík Jaroslav – 90
Dickens Charles – 56
Diderot Denis – 50
Diega San – 199
Diel Paul – 192
Dietrichová Marlene – 7
Diviš Ivan – 81, 103
Dobrovský Josef – 4
Dobson Ch. – 77
Doležal Jiří – 267
Donizetti Gaetano – 163
Dostalová Leopolda – 196
Dostojevskij Fjodor . Michajlovič. – 100, 227
Drábek Jan – 103
Drda Jan – 127
Dreiser Theodore – 63, 100
Drimmer F. – 267
Dubček Alexander – 103
Durkheim Emile – 199
Durych Jaroslav – 103, 121
Dülmen Richard – 267
Dürrenmatt Friedrcih – 100
Dvořák Antonín – 58, 160, 163, 219, 252
Dvořák Joachim – 267
Dvořák Ladislav – 103
Dvořáková Zora – 267
Dyk Viktor – 69, 150
Dylan Thomas – 102
E
Edelstein Jakob – 227
Edison Thomas Alva – 59, 196, 226
Effenberger Vratislav – 103
Eichmann Adolf – 85, 263
Einstein Albert – 66, 100, 267
Eisenhower Dwight David – 69
Eliáš Alois – 211
Eliot Thomas Stearns – 68
Epikúros – 29
Erasmus. Rotterdamský – 42, 44, 100
Erben Karel Jaromír – 55
Erben Václav – 103
Erbová Karla –
Euripidés ze Salaminy – 27
Exupery Antoine Saint – 73
F
Fábera Miloslav – 103
Fabián Karel – 103
Faulkner Wiliam – 100
Ferdinand I. – 251
Ferronays Pauline – 57
Feuerbach Ludvík – 219
Fialová Květa – 86
Fibich Zdeněk – 160, 163
Field T. R. (Bohdan Šumavanský) – 120
Fikar Ladislav – 103
Fiker Eduard – 103
Filip Ota – 63
Fischerová Daniela – 90
Fischerová Viola – 103
Fischl Otto – 254
Flaubert Gustav – 100
Flavius Josephus – 229
Fleischmann Ivo – 103, 131
Foerster Josef Bohuslav – 160, 196
Fontaine Jean – 48
Formáčková Marie – 87, 103, 270
Forsyth Frederick – 87
Foucalt Michel – 82, 100
Fousek Josef – 164, 178
France Anatole – 58, 114
Francek Jindřich – 267
Frank Josef – 254
František z Assisi – 16
Franz Marie-Louise – 267
Franzen August – 267
Frejka Ludvík – 254
Frejka Tomáš – 91
Freud Sigmund – 3, 62, 199, 219
Frič Martin -106
Friedrich Georg Wilhelm -100
Friml Rudolf – 196
Fromm Erich – 100
Frýd Norbert – 103
Fučík Julius – 103, 125
Fuentes Carlos – 102
Fuka Otakar – 106
Fulghum Robert – 87
Fuks Ladislav – 103
G
Galileo Galilei – 42
Gallus – 30
Gapon Georgij Otec
Gándhí Mahátmá – 63
Gándhiová Indira – 77
Gapon Georgij – 63
Gardavský Vítězslav – 103
Garibaldi Giuseppe – 55
Gellner František – 118
Geminder Bedřich – 254
Gessner Salomon – 100
Ghelderode Michel – 71
Ginz Petr – 229
Glazarová Jarmila – 103
Goethe Johann Wolfgang – 39, 52, 196, 267
Gogol Nikolaj Vasiljevič – 100
Gomez Fernand – 46
Gorin Grigorij – 100
Gott Karel –
Gounod Charles – 163, 219
Graham Gary – 217
Grass Günter – 100
Graun C. H. – 247
Grof Stanislav – 86, 103
Grossmann Jiří – 176
Grosz Anton – 267
Gruber Elmar R. – 267
Gruša Jiří – 103
Guillotin Joseph Ignace – 6, 229
Guth-Jarkovský Jiří – 63, 256
H
Habětín F. K. – 136
Hájek Václav z Libočan – 45
Halas František – 73, 103, 124, 130
Hálek Vítězslav – 113, 150
Halík Tomáš –
Haller Albrecht – 50
Hardy Alexandre – 100
Harrison Ted – 100, 267
Harrod Eagles Cynthia – 267
Hartl Pavel – 267
Hašek Jaroslav – 67, 267
Haškovcová Helena – 3, 5, 90, 103
Hašler Karel – 171
Hauková Jiřina – 103, 128
Havel Václav – 2, 89, 103, 216
Händl Georg Friedrich – 159
Haydn Josef – 159
Heidegger Martin – 4, 54
Hejda Zbyněk – 103
Hejl Vilém -103
Hemingway Ernest – 71, 101, 121
Henlein Konrad – 230
Hérakleitos z Efesu – 27
Herodes Veliký – 230
Herzog Edgar Friedrich – 4
Heřmánek František – 103
Hésiodos z Asker – 27
Heydrich Reinhard – 230
Hickman Tracy – 272
Hikmet Nazim – 124
Hilsner Leopold – 230
Hindemith Paul – 160
Hinsley J. E. – 67
Hippokratés z Kou – 27, 231
Hirsch Fredy – 231
Hiršal Josef – 130
Hitler Adolf – 81, 97, 211, 230, 231, 263
Hlaváč Roman – 103
Hlaváček Karel – 103, 225
Hobbes Thomas – 42, 47
Hodek Břetislav – 103
Hoffmannová Jaroslava – 266
Hofmannsthal Hugo – 64
Holan Vladimír – 103
Holas Čeněk – 163
Holbein Hans – 258
Holubová Miloslava – 103
Homér, Homéros – 27
Hončík Eduard – 103
Honnegger Arthur – 160
Honys Josef – 130
Honzák František – 273
Honzíková Milena – 82, 267
Hora Josef – 104, 121
Horacio Quiroga – 101
Horáček Michal – 91
Horáková Milada – 73, 232, 267
Horatius Flaccus Quitus – 30
Horníček Miroslav 78, 104
Horatius Flaccus Quitus – 30
Horowitzová Kateřina – 104
Hořec Jaromír – 132, 267
Hořejší Jindřich – 120
Hostomská Anna – 267
Hostovský Egon – 104
Hošek Saska – 194
Hough Peter – 270
Hrabal Bohumil – 77, 82, 104
Hrabal Milan –
Hrdlička Jan – 112
Hrubeš Joseef – 273
Hrubín František – 104, 127
Hrušínský Rudolf – 79
Hrych Ervín – 267
Hubač Jiří – 104
Hugo Victor Marie – 55
Hume David – 200
Hus Jan – 104, 233, 251
Husajn Saddám – 95, 96, 97
Husserl Edmund – 4
Hutka Jaroslav – 66, 139
Huxley Leonard Aldous – 70
CH
Chaloupka Otakar – 267
Chaplin Charldes -196
Chardin Pierre Teilhard – 66, 102
Chartier Matěj – 110
Charvát Josef – 4
Chaucer Geoffrey – 41
Chaun Igor – 267
Cheng John – 97
Christie Agatha – 101
Christoph Friedrich Johann – 50
Chromý Zdeněk – 267
I
Ibn Abdulláha – 233
Inocenc III. – 233
Inocenc VIII. – 223
Ionesco Eugéne –101, 216
Ivanov Miroslav – 104, 273
Izaiáš – 234, 256
J
Jahelka Ivo – 141
James William – 58
Janáček Leoš – 160, 196, 247
Jandourek Jan – 267
Jan Nepomucký – 235
Jan Pavel II. – 42
Jan ze Žatce – 43
Jariš Milan – 104
Jarry A. – 67
Jasný Vojtěch .- 106, 234
Jaspers Karl – 4, 54, 242
Jaulin Robert – 267
Jelínek Ivan – 104, 126
Jeremiáš Otakar
Jeroným Pražský – 236
Jeřábek Čestmír – 104
Jesenin Sergej Alexandrovič – 70
Ježíš Kristus – 7, 1, 29, 36, 206, 210, 233, 235, 238
Jidáš Iškariotský – 218, 235
Jílek František – 268
Jílek Jan – 104, 267
Jílková Michaela – 92
Jindřich Jindřich – 163
Jirásek Alois – 61, 104, 267
Jirková Zdena – 273
Jirous Ivan Martin – 138
Jirsa Roman – 268
Joachim Hans – 271
John Jaromír – 66, 104
Josef II. – 260
Jöckle Clemens – 267
Jung Carl Gustav – 4, 64, 101, 190, 199, 225, 235
Jungmann Josef – 53
K
Kačer Jan – 87
Kadár Ján – 106
Kafka Franz – 67
Kainar Josef – 128
Kachlík Antonín – 106
Kachyňa Karel – 106
Kalweit Holger – 268
Kánský Alois – 268
Kant Immanuel – 101
Kantůrková Eva – 104
Kaplan Karel – 103
Kaplický Václav – 104
Karásek Jan – 225
Kautman František – 268
Kavafis Konstandinos –
Kazantzakis Nikos – 101
Keats John – 54
Keller Gotfried – 57
Kellermann Bernhardt – 65
Kerrigan Michael – 268
Kertész Imre – 101, 268
Kierkegaard Sören – 56, 101
Kisch Egon Ervin – 68
Kiš Danilo – 101
Klášterský Antonín –104
Klaus Václav – 6, 95
Klein Dušan – 106
Klevis Vladimír – 104
Klíma Ivan – 104
Klíma Jaroslav – 104
Klíma Ladislav – 70, 104
Klos Elmar – 106
Kocábová Natálie – 98
Kocierzová Lenka – 273
Kocourková Jana – 268
Kodera Pavel – 207
Koenigsmark Alex – 104
Kohout Pavel – 86, 104
Kochanowski Jan – 101
Kochba Bar – 35, 220
Koller František – 8
Koppen Wolfgang – 101
Kolář Jiří – 77
Kollár Ján J. – 39, 112
Komenský Jan Ámos – 42, 47, 268, 272
Konfucius – 25, 26
Konmzelmann Gerhard – 268
Konwicki Tadeusz -101
Kopta Josef – 104
Körner Vladimír – 104
Kořínek Vladimír – 269
Kosidowski Zenon – 268
Koutek Jiří – 268
Kovárna František – 104
Kovář Ladislav – 268
Kovařík Petr – 268
Kowalski Jan Wierusz – 268
Kozina Jan Sladký – 238
Kožík František – 104, 126
Král Pavel – 268
Krásnohorská Eliška – 114
Kratochvil Antonín – 104
Kraus František Robert – 81
Kraus Ota – 75l
Kreeft Peter – 268
Kreisler Fritz – 163
Krejčíř Miroslav – 268
Kremer J. – 269
Krleža Miroslav – 101
Krolmus Václav – 53
Krtilová Alena – 140
Kryl Karel – 138, 176, 268
Krylov Ivan Andrejevič – 50
Kryštofek Oldřich – 134
Křivohlavý Jaro – 268
Kříž Ivan – 104
Křtitel Jan – 234
Křižík František – 196
Kuba Ludvík – 163, 196
Kubal Micha – 98l
Kubata Jakub – 239
Kubíček Ladislav – 5
Kubišová Marta – 89
Kudeříková Marie – 104
Kukal Pavel – 142
Kulka Erich – 75
Kübler – Rossová Elisabeth – 95
Kundera Ludvík – 104
Kundera Milan – 104
Kůs Ludvík – 140
Kuťáková Eva – 268
Kuzněcov Anatolij Vasiljevič – 101
Kvapil Jaroslav – 116
Kyncl Karel – 83
Kysučan Lubor – 270
L
Labuda Marián – 89
Lacina Václav – 169
Lagerkvist Pär – 101
Lamartine Alphonse – 54
Langer František – 68, 104, 172, 268
Lány Jeroným – 268
Lansberg Paul Ludwig – 101
Laub Gabriel – 85
Legátová Květa – 78
Lehkoživ Radek – 142
Leibnitz Gottfried Wilhelm – 42
Lenin Vladimír Iljič – 65
Leonardo da Vinci – 42, 44, 49, 272
Líbalová Zdeňka – 142
Liebknecht Karl – 63
Lichtenberg Georg Christoph – 50
Linhart Jiří – 268
Lion Jindřich – 268
Lipovetsky Gilles – 268
Lírová Jindra – 141
Listopad František – 130
Liszt Ferenc – 160, 163
Lochman Jan Milíč – 80
Lorencová Eva – 105
Lorenz Konrad – 269
Lotar Petr – 269
Loukotková Jarmila – 104, 269
Löw Rabbi – 101
Lucanus – 32
Ludvík Zbyněk – 269
Ludwig Emil – 269
Lukács György – 101
Lukáš Jan – 245
Lukášová Věra – 102
Lúkiános ze Samosaty – 34
Lustig Arnošt – 82, 94, 104, 269
Luther Martin – 250
Luther Miloslav – 106
Lutonský Boleslav – 269
Lutoslawski Witold – 160
Lutovský Michal – 266
Luxová Věra – 91
Luxemburgová Rosa – 63
Lynche Charles – 240
Lyubomir Nikolov – 141
M
Macura Vladimír -139
Maeterlinck Maurice – 63
Mahen Jiří, vl. jm, Antonín Vančura – 121
Mahler Gustav – 62
Mach Jaroslav – 106
Mácha Karel Hynek – 104, 112,
Mácha Otmar – 161
Machar Josef Svatopluk – 104, 115
Machovec Milan – 269
Mailer Norman – 101
Malamud Bernard – 101
Malory thomas – 101
Malraux André – 85
Malý Václav – 89
Mandelštam Osip Emijevič – 101, 119
Mandelštamová Naděžda – 101
Mann Thomas – 63
Mao Ce-tung 87, 220
Márai Sándor – 269
Marat Jean Paul – 50
Marcel Gabriel – 101
Marcus Aurelius – 33
Marcus Fabius Quintilianus – 32
Margolius Rudolf – 254
Marek Jiří – 104
Marek Václav – 268
Marie Terezie – 231
Maro Publius Vergilius – 269
Márquez Gabriel Garcia – 101
Martin Eduard P. – 90, 269
Martinů Bohuslav – 126, 164
Marx Karel – 219
Masaryk Tomáš Garrigue – 60, 200, 269
Masaryková Alice – 66
Mascagni Pietro – 163
Massenedt Jules Emile – 163
Masson Jeffery Moussaieff – 209
Mašínová Leonida – 104
Matějček Zdeněk – 79
Matějka Jaroslav – 104
Mathew Arnold – 56
Matiegka Jindřich – 211
Matouš – 218, 227, 245
Maupassant Guy – 60, 101
Maximianus – 34
Mažurič Ivan – 101
Mendelsson – Bartholdy Felix – 164
Mejstřík Karel – 105
Mengele Josef – 241
Menzel Jiří – 106
Mercury Freddie -82
Merle Robert – 76, 101
Mertlík Rudolf – 269
Meszöly Miklos – 101
Měšťáková Miloslava – 139
Meyer Adolf – 4
Mihula Josef – 211
Michelangello Buonarroti – 196
Mikolášek Jan – 69
Mikulášek Oldřich – 127
Miller Arthur – 101, 26
Milotová Jaroslava – 105
Milton John – 39
Minois Georgess – 269
Mišurec Jiří – 4
Mňačko Ladislav – 78
Moliére, vl. jm. Jean Baptiste Poquelin – 49
Moody Raymond A. – 99
Moore Thomas – 269
Moneister Martin Dybbuk – 269
Moníková Libuše – 105
Montaigne Michel – 42
Moore Thomas – 200
Morávek Jan – 105
Moravia Alberto – 76
Morgenstern Christian – 101
Morsisonová Toni – 100
Moučka Ladislav – 269
Mozart Wolfgang Amadeus – 252
Muhammad, Mohamed – 37
Munthe Axel – 101, 198, 269
Munzarová Marta – 5
Mussolini Benito – 67
Muška Ladislav – 269
Müller Jaroslav – 105
N
Naftali Herz Imber – 244
Nálevka Vladimír – 86
Nasher I. L. – 198
Naso Publius Ovidius – 31, 269
Navrátilová Alexandra – 269
Nechvátal František – 105
Neruda Jan – 113, 150, 154, 156, 157
Němcová Božena – 57
Nepomucký Jan – 234
Nesvadba Josef – 105
Neumann Stanislav Kostka – 117
Nezval Vítězslav – 73, 121
Nietzsche Friedrich – 101, 219, 245
Nikolov Lyubomir – 141
Noel George Gordon – 51
Nohavica Jaromír – 163, 178
Nostradamus Michel – 246
Novák Ivo – 106
NovákVáclav – 141
Novák Vítězslav – 160
Nováková Anna – 269
Nývlt Václav – 105
O
Očko Jan z Vlašimi – 110
O´ Neill Eugene Gladstone – 101
Ohler Norbert – 269
Ohlendorf Otto – 90
Onetti Juan Carlos – 101
Opasek Anastáz – 269
Opatovický Homiliář – 181
Opatrný Aleš – 5
Opletal František – 269
Orten Jiří – 128
Ortega José – 101
Orwell George – 125
Osho Janusz – 86
Ostrčil Otakar – 161
Ouředník Patrick – 269
Ovidius Publius Naso – 31
Ozeáš Josel – 256
P
Pablo Julian – 72
Paclt Jaromír – 269
Palach Jan – 6, 105, 247
Palát Jiří Mojmír -134
Paleček Jan – 42
Páral Vladimír – 105
Pargeterová Edith – 101
Parr Anglii Thomas – 196
Pasculli Antonio – 164
Pasternak Boris Leonidovič – 69
Pašek Mirko – 105
Pašek Petr – 105
Patočka Jakub – 98
Patočka Jan – 76
Pauli Jiří – 201
Paungerová Johanna – 269
Pavel Ota – 105
Pavlík Matěj – 229
Payne R. – 78
Pazdera David – 207
Pazderová Alena – 91
Pazourek Vldimír -105
Pecka Karel – 84, 105, 243, 269
Pedretti Erica – 101
Pejskar Jožka – 105
Pelnář Josef – 196
Penderecki Krysztof – 248
Pera Heinrich – 269
Perel Sally – 93, 269
Peroutka Ferdinand – 70, 105
Persius Aules P. Flaccus – 32
Petrarca Francesco – 110
Petronius – 269
Petrosillo Piero – 270
Pieck Jiří R. – 270
Píša Antonín Matěj – 124
Pius X. – 13, 15
Plachetka Jiří – 270
Platón z Athén – 28, 242, 255
Plautus Titus Maccius – 29
Plicka Karel – 163, 180, 270
Pluhař Ladislav E. – 141
Poe Edgar Allan – 55
Podlipská Sofie – 57
Pohanka Henry – 270
Pohunková Dagmar – 5
Pok Lubor – 270
Polák Jindřich – 106
Polívka Adolf – 117
Pope Alexander – 49
Poppe Thomas – 269
Poullain – Polívková Chantal – 90
Powell Nicolas – 270
Praško Ján – 270
Práškocvá Beata .- 270
Pražák Albert – 66
Procházka Arnošt – 225
Procházka František Serafinský – 62
Procházka Jan – 105
Procházka Petr – 270
Procházková Lenka – 105
Procházková Petra – 98
Prouza Petr – 105, 139
Přidal Antonín – 86, 88
Publilius Syrus – 29
Pujmanová Marie – 105
Purkyně Jan Evangelista -196
Puškin Alexandr Sergejevič – 112
Putík Jaroslav – 105
Pythagoras – 242
Q
Ovidius Publius – 31
Quintilianus Marcus Fabius – 32
R
Rabelais Francois – 44
Rabin Jicchak – 36
Rachmaninov Sergej – 164
Rais Karel Václav – 156
Rajčanová Magdalena – 270
Rakušan Karl – 87
Rakušanová Lída – 90
Raleigh Walter – 45l
Ramacharaka Jogi – 25
Randlesová Jenny – 270
Rašín Alois – 69
Ravel Maurice – 160
Ráž Roman –105;
Régnier Jean – 41
Reicin Bedřich – 254
Rejcha Antonín – 160
Remarque Erich Maria – 70, 101
Renč Václav – 105, 127
Reynek Bohuslav – 119
Rice Grantland – 66
Richter Karel – 105
Richter Milan – 140
Richter Klemens – 270
Rilke Rainer Maria – 65, 117
Rimbaud Jean Nicolaas Arthur – 61
Rinpočhe Sogjal – 270
Rodenbach Georges – 101
Roháč Jan – 104
Rolland Romain – 101
Róna Bedřich – 270
Rossenberg Alfréd – 253
Rosický Evžen – 211
Ross McWhirter –80
Rossová Elisabeth – 268
Roosevelt Franklin Delano – 67
Rosenberg Alfréd – 252
Rostand Edmond – 63
Rotrekl Zdeněk –105, 129
Rousseau Jean Jacques – 50
Róževič Tadeusz – 102
Ruczaj Maciej –
Rudnicky Adolf – 102
Rudolf Stanislav – 105
Ruiz Don Miguel – 93, 270
Ruml Jiří – 100
Rushdie Salman –90, 102, 253
Russel Bertrand – 196
Ruiz Miguel – 92
Růt Pavel – 270
Růžička Milan – 9, 82
Růžičková Helena – 87, 270
Ryba Jakub Jan – 111, 270
Rydlo Otakar – 135
Rydval Oldřich – 120
Rynt František – 210
Rýzl Milan – 270
Ř
Řehoř I. Veliký – 159
Řezáč Tomáš – 105
Říčan Pavel – 270
Řičař Krisoslav – 270
S
Sacharov Andrej Dmitrijevič – 79
Sachsová Nelly – 102
Saint – Saéns Charles Camille – 164
Salava Miroslav – 141
Salinger Jerome David – 78
Salvator Iesus Hominum – 233
Sallustius Gaius Crispus – 30
Sandová George, vl. jm. Aurora Dupin – 55
Sapfo z Lesbu – 27
Sarkander Jan – 235
Saroyan Wiliam – 76, 270
Sarrautová Nathalie – 102
Sartre Jean Paul – 4, 54, 125
Satinský Július – 88, 193, 270
Saundersová Cecilly – 201
Sedláček František – 270
Sehelley Percy Byshe – 111
Seifert Jaroslav – 74, 105, 123
Selimovič Meša – 102
Seneca Lucius Annaeus – 31, 254
Seneca mladší – 2, 32, 33, 253, 270
Sequens Jiří – 106
Seymour – Smith Martin – 270
Shakespeare William – 42, 46,
Shaw George Bernard – 196
Shavowá Eva – 270
Shelley Percy Byshe – 111
Sherwood Anderson – 99
Shipman Harold – 225
Scheinpflugová Olga – 74, 105, 270
Scheler Max – 4
Schiller Friedrcih Johann Christoph – 50
Schindler Franz – 266
Schneiderová Petra – 270
Schmid Jan – 105
Schopenhauer Arthur – 102
Schulhoff Petr – 107
Schumann Robert – 164
Schweitzer Albert – 63, 198
Sidon Karol – 89,, 105, 270
Sifakis Carl – 270
Sígl Miroslav – 9, 136, 267, 271, 274
Silanpää Frans Eemil – 102
Simmel Johannes Mario – 81, 102
Simone André – 254
Sirový Zdeněk – 107
Skácel Jan – 105, 133
Skála Ivan – 80, 105
Skála Jaroslav – 4
Skalský Štěpán – 107
Skarlant Petr – 105
Sklenář Karel – 105, 271
Skoblík J. – 271
Sládek Josef Václav – 59
Sládek Miloš – 271
Slánská Josefa – 77
Slánský Rudolf – 79, 254
Slavík Ivan – 130
Slíva Vít – 9
Slonková Sabina – 95
Smetana Bedřich – 160, 164
Smetanová Jindřiška – 105
Smith Adam – 50
Snelling John – 271
Sofoklés z Athén – 27, 28, 109
Sofoniáš – 256
Sokol Jan – 271
Sokratés – 27, 256
Solženicyn Alexandr Isajevič – 77
Sonezaki – 100
Sonnenvend Jan – 211
Sontagová Susan – 102
Souček Ludvík – 105
Soudková Miluše – 100, 271
Soutrwick A.P. – 226
Sova Antonín – 105, 115
Spálený Petr –164, 176
Spartakus – 256
Spinoza Benedictus – 42, 49
Spurke Sporkel – 179, 180
Srba Karel – 96
Srnec Jan – 4
Stankovič Andrej – 138
Starší Jakub – 218
Stavinoha František – 105
Stehlík Ladislav – 125
Stoppard Tom – 216
Störing Joachim – 271
Stránský Jiří – 105
Stravinskij Igor – 160
Strindberg August – 102
Strnadel Josef – 105
Strož Daniel – 105
Ströbinger Rudolf – 105
Strauss Richard – 160
Stýblo Max Bedřich – 120
Stýblová Valja – 271
Suchý Jiří – 136
Suk Josef – 160, 164
Sušil František -163
Svolinský Karel – 181, 270
Svatošová Marie – 5, 95, 271
Swift Jonathan – 100
Š
Šalamoun – 257
Šalamoun Jiří – 138
Šafařík Pavel Josef – 54
Šafková Klára – 139
Šalamoun Jiří – 137
Šalda František Xaver – 9, 115
Šamánková Marie – 201
Šatánková Radana – 142
Šavrda Jaromír – 138
Šícha Jaan – 96
Šiktanc Karel – 106, 136
Šimák Lev –
Šimon – 17, 116, 218, 271
Šiška Miroslav – 96
Školaudy Vlastimil – 128
Škvorecký Josef – 81, 106
Šling Otto – 254
Šnobr Jan – 106, 123
Šonský Drahoslav – 271
Šostakovič Dmitrij Dmitrijevič – 160
Šotola Jiří – 106
Špecinger Otakar – 273
Špilarová Olga – 243
Špitz Jan – 4
Špork František Antonín – 258
Šrámek Fráňa – 116, 117
Štefan Josef – 196
Štěpanovič Branimir – 271
Štelzig Vratislav – 209
Štětinová Dagmar –
Štorch Eduard – 65
Štorch Otakar – 137
Šťovíček Vratislav – 137
Štráchalová Blanka – 139
Šumavanský Bohdan – 120
Šváb Karel – 254
Švabinský Max – 196
Švandrlík Miloslav – 106
Švejda Jiří – 106
T
Táboran R. M. – 136
Tacitus Publius Cornelius – 32, 271
Tanenbaum Robert – 271
Teilhard Pierre – 66, 102
Tennesee Williams – 102
Těsnohlídek Rudolf – 118
Tetauer Frank – 106
Thákur Rabindranáth – 62
Thanatos – 260
Thiede Carsten Peter – 271
Thoma Hlega – 271
Tiberius – 31
Tichá Jindra – 106
Tichý Adolf – 150
Titus Livius – 31
Tolkien John Ronald Reul – 70
Tolstoj Alexej Konstantinovič – 102
Tolstoj Lev Nikolajevič – 102, 143
Toman Ivo – 107
Toman Karel – 117
Tomanová – Weissová Helena – 67, 271
Tomáš Adam – 90
Topol Jáchym – 9, 91
Tomášek František – 72, 268
Tomášek Václav Jan –
Torguemada Tomas – 260
Toscanini Artuto – 196
Trávníček Jiří – 271
Trča Stanisalv – 271
Trefulka Jan – 106
Trensmontant Claude – 271
Trockij Lev Davidovič – 66
Troiat Henri – 271
Truscott Peter – 271
Třebízský Václav Beneš – viz Beneš
Tříška Josef – 272
Tuckderová Karla – 216
Tučková Dana – 201
Tulard Jean – 272
Tutanchámon – 261
Tyl Josef Kajetán – 55
U
Urbani Carlo – 97
Usáma bin Ládin – 262
V
Václav svatý – 263
Václav IV. – 234
Vacek Karel – 175
Vaculík Ludvík – 82
Vácha Stanislav – 106
Valenta Edvard – 106
Valéry Paul – 119
Vančura Vladimír – 106
Vanoušek Alois – 272
Vargas Llosa Mario – 102
Vavřinová Valburga – 272
Vega Lope Felix Carpio – 46
Včelička Géza – 124
Vega Carpio Lope Felix – 46
Vejvanovský Pavel Josef – 160
Velebil Milo – 121
Velínský Jaroslav – 106
Ventura Lino – 78
Venturová Odette – 272
Verdi Giuseppe – 160, 164, 196, 252
Vergilius Publius Maro – 30
Verlaine Paul – 114
Viewegh Michal – 91
Vinci Leonardo – viz Leonardo
Viklef Jan – 251
Viklický Emil – 42
Villon Francois – 42, 43
Vladislav Jan – 135
Vlasov A. A. – 263
Vlček Emanuel – 272
Vojnovič Ivo – 102
Vojtěch svatý – 263
Vojtěchovský Miloš – 4
Volf František – 180, 270
Voltaire, vl. jm. Francois Marie Arouet – 49, 102
Vomáčka Boleslav – 161
Vondráček Lubomír – 272
Vondráček Vladimír – 4
Vorlíček Václav – 107
Voskovec Jiří – 106
Vostrá Alena – 106
Vrba Pavel – 175, 272
Vrchlický Jaroslav – 106, 115
Všetečka Jiří – 272
Vycpálek Josef Vratislav – 163
Vycpálek Ladislav –163, 252
Vyčítal Honza – 177
Vyhlídal Oldřich – 131
Vykoupil Libor – 272
Výrut Karel – 272
Vyskočil Jiří – 272
W
Wagner Richard – 164, 264
Waldhauser Jiří – 272
Walher – 40
Walter Raleigh – 45
Washington George – 50
Weis Margaret – 106, 272
Werich Jan – 106, 125
Washington George – 50
Weil Kurt – 160
Wenzl Oldřich – 132
Wetinghouse George – 226
Wiesel Elie – 85, 102 263, 272
Wiesenthal Simon – 263
Wilde Oskar – 61, 272
Wilder Thornton – 71
Williamson Ron – 216
Whirter Ross – 82
Wilde Oscar – 61
Wilder Thornton – 71
Wohlschlager Leopold – 75
Wojnar Ervin – 122
Wolker Jiří – 8, 122, 145
Wolf Fred Alan – 95
Woody Allen – 99
Wykrent Jaroslav – 177
Y
Young Edward – 264
Z
Zábrana Jan – 7
Zahradníček Jan – 106, 125, 221
Zachová Jana – 268
Zajíc Jan – 6, 105, 264
Zarathustra – 224, 245
Závada Vilém – 106, 125
Zdechovský Tomáš –
Zelenka Zdeněk – 107
Zeyer Julius – 106, 114
Zíbrt Čeněk – 179
Zindulka Stanislav – 86
Zirkus Julius – 272
Zoon Ina –96
Zvěřina Josef –
Zweig Stefan – 117
Ž
Železný Ivo – 267, 269, 270
Žižka Jan – 104, 211
MIROSLAV SÍGL: CO VÍME O SMRTI
Vydalo nakladatelství Epocha, Kaprova 12, 110 00 Praha 1
telefon 224 810 352 – 3
e-mail: epocha@epocha.cz,
416 stran, ilustrováno, doporučená cena 349 Kč.
K dostání u všech knihkupců,
jinak lze kontaktovat přímo nakladatelství.
V naší české literatuře chybělo dosud populárně naučné dílo o životně důležitém fenoménu, jakým je smrt. Autor se v něm snaží zaplnit jedno prázdné místo, zahrnující komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob.
Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání. Co o smrti najdeme v bibli, žalmech, mešních modlitbách, co říkají staroegyptské mravní nauky, čínský myslitel, talmud nebo korán, autoři období humanismu, baroka a osvícenství. A jak přemýšlejí současní vědci mnoha oborů, dospívající v moderním věku k interdisciplinárnímu přístupu k dalšímu bádání.
Jak se projevuje smrt v dílech literátů, hudebních umělců a dalších tvůrců, o čem vypovídají hřbitovní nápisy spojené s lidovou poezií, logicky zde rozčleněné pro užití těch, kteří takové nápisy hledají, v kolika písních znárodnělých a zlidovělých se objevují verše o posledních věcech člověka, které nejčastější skladby znějí smutečními síněmi. Jsou tu lidové tradice, pověry a zvyky, trefná lidová rčení a přísloví, místopisné názvy, výklady snů, ale také vtipy, osvěžující naši zvolenou tématiku.
Encyklopedie zahrnuje další závažná témata, jakými jsou vraždy a sebevraždy, trest smrti, stáří a úmrtnost, péče o umírající se srovnáním ve světě a u nás.
Jaké jsou zákonné normy, týkající se těchto otázek, na základě nichž se poskytují u nás pohřební služby, jaké máme svátky zemřelých. a proč je uctíváme. Nechybějí informace o pohřebištích, kostnicích a krematoriích, zevrubný seznam muzeí a památníků v naší zemi.
Abecední část encyklopedických hesel začíná A – Adamem a končí Ž – životem. Takový může být i výklad nekonečného žití, lze začít s jeho koncem a dojít na začátek, jak se to názorně podařilo autorovi, o němž lze získat bližší informace v encyklopedii Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století anebo na jeho webové stránce.
Milí čtenáři těchto internetových stránek, ozvěte se mi, prosím. Čekám na každou připomínku, sebemenší ohlas a předem děkuji.
————————————————————————————————-
život a smrt ± periodikum pro všechny generace ±
zakladatel, redaktor a vydavatel Miroslav Sígl
autor knihy Co víme o smrti (vydalo nakladatelství Epocha, Praha 2006) ± e-mail: miroslav.sigl@seznam.cz, Káranská 338/34
108 00 Praha 10 – Malešice, www: miroslav.sigl.cz
život a smrt
ročník I.● číslo 1
Dvojjedinnost. Začátek a konec. Alfa a omega. Líc a rub. Slunce a stín. Světlo a tma. Teplo a zima. Láska a nenávist. Pravda a lež. Den a noc. Zdraví a nemoc. Mír a válka. Demokracie a totalita. Proto také – život a smrt. Objevujeme smysl života a snažíme se pochopit smrt. Od kolébky ke hrobu. Co všechno jsme se naučili? Co všechno jsme prožili? Jaké události a jací lidé ovlivnili náš život? Na kolik našich otázek se nám dostalo odpovědí? Jak jsme odpovídali my? Jak jsme ovlivňovali druhé?
Klademe si vůbec někdy podobné otázky? Jak kdo a jak kdy. Filozofové a lidé filozoficky založení se jimi zabývají – téměř bez přestání, s velkým či menším zaujetím. Lidé píší knihy. S naším vědomím či bez něho se odehrávají různé osudy, ve stejnou dobu se lidé rodí a jiní odcházejí navěky. Jsme svědky uvěřitelných i neuvěřitelných příběhů. Lidé se rodí, lidé zabíjejí. Sami sebe, své druhy i své nejbližší nebo své odpůrce, nepřátele. Proč je tomu tak? A proč se o tom ještě píše, točí filmy, hrají se divadelní představení, zpívají písně?
A teď dokonce jednoho z nás napadlo vydávat o tom všem periodikum, jaké tu dosud nebylo. Stojíme u zrodu něčeho, co také zanikne, neuchopí-li se stejné myšlenky někdo další či nepřevezme-li do rukou pokračování.
Přitom nevím, kdo toto periodikum bude číst, kdo je objeví a stane se jeho uživatelem, čtenářem, spolupracovníkem, doporučovatelem, ale také, zda se najdou jedinci, kteří je zatratí, znectí a odmítnou?
Ať tak či onak, něco autora těchto řádek a zároveň jejich vydavatele nutí či podněcuje, motivuje, aby své dílo započal, aby v něm pokračoval, aby prospíval těm, kteří se chtějí dozvídat co nejvíce o životě a smrti. Není tomu tak dávno, co podobná témata byla tabuizována. To byl jeden extrém, zatímco jsme nyní svědky extrému obrácenému – vše je dovoleno, neexistují ani morální zábrany, zábrany lidského svědomí. Snahou editora bude – nejít od extrému k extrému, ale obrážet realitu, rozumět životu i smrti pomocí této reality.
Rozhovor na věčně živé téma
Poslyš, Mírku, Tvoje kniha Co víme o smrti vyšla na přelomu roku 2006-07 v nakladatelství Epocha s moc pěknými uměleckými snímky Evy Zítkové na 416 stranách, a od té doby uběhlo už zase mnoho týdnů, měsíců a let – Tys tu tématiku opustil?
Jak vidíš, milá přítelkyně, z tohoto internetového časopisu, že se mě věčně živá problematika života a smrti drží a že by bylo škoda ji dále nesledovat. Nakupilo se za tu dobu v mém archívu a dokumentačně informačním přehledu velké množství zajímavých dokladů, písemností a dokumentů, z nichž mohu občas něco aktuálně použít, ale už to „prázdné místo“ nedoženu pořádně zaplnit.
Poslední zachycená událost v knize, kdy se její stránky uzavíraly, korigovaly a bylo možné do ní vsunout poslední ještě poslední citát, nese datum 30. března 2006. Spisovatel Jan Balabán tehdy napsal, že píše povídky a skoro ve všech se objevuje motiv smrti a smysl té smrti…
Nebo ještě jsem zachytil do přehledu literatury použité a doporučované vepsat knihu Georga Scherera „Smrt jako filozofický problém“, která také vyšla krátce před uzávěrkou.
Jak byla kniha Co víme o smrti přijata naší veřejností, recenzenty a Tvými přáteli?
Jejda, to mě nutíš vzpomínat na hodně zasuté události! Velkou autogramiádu uspořádali mí přátelé v Masarykově kulturním domě na Mělníce. Z knížky se tam recitovaly verše, například slavný Shakespearův sonet „Jsem unavený, nechce se mi žít, když lumpovi se metál připíná…“. Dcera Lenka tam přivezla pro účastníky občerstvení v duchu tématiky cukrářské „rakvičky“ a „věnečky“, bylo tam i veselo, díky vtipům, které jsou v mé knize rovněž obsaženy.
Velkolepá autogramiáda se konala v Praze v Domečku pod skalou v Prokopském údolí za účasti nejméně stovky přátel, známých a čtenářů, jak jsem o tom napsal do internetových Pozitivních novin 15. 6. 2007. Šlo o „pohřební slavnost “s patřičnou výzdobou, v níž nechyběly márnice, popravčí špalek, katakomby, zeď nářků, šibeniční vrch,. boží muka… K jídlu se podávala večeře Páně, uzené maso mrtvého prasete, pila se mrtvá voda, pohřební pivo, zpívaly a hrály se známé pohřební a smutné písničky, přijelo divadlo makléřů s rakví a agenturou, nabízející klidnou smrt v pohodě – těch nápadů a převleků účastníků bylo nepřeberné množství – fantazie spojená s humornou nadsázkou popustila svou uzdu.
Ale vážněji – o knize napsaly mj. thanatoložka RNDr. Helena Haškovcová, DrSc. z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, MUDr. Marie Svatošová, jedna ze zakladatelek hospicového hnutí u nás, recenzentka Lidových novin Marta Švagrová, další články otiskly Literární noviny, Katolické noviny, Listy a další média, v Českém rozhlasu měli se mnou rozhovor a zvlášť ještě povídání o knize připravila Jana Klusáková…
Kniha ještě leží na knižních pultech na skladě v nakladatelských regálech, což nás spolu nakladatelem a všemi, kdo se na knížce podíleli, velmi mrzí, protože v naší populárně naučné literatuře takové dílo je stále ojedinělé. Jde o encyklopedii včetně výkladového slovníku, včetně geneze celé problematiky od dob pohanských až po současnost.
Co by se muselo stát, aby ty stovky knížek neležely stále ladem…? Odrazuje čtenáře titul? Odrazuje je hluboce zakořeněné tabuizované téma?
Nevíme? Přitom – sám nakladatel říká, že se nesetkal s nepříznivou reagencí. Každý, kdo si knížku koupil nebo si ji jen prohlédl, rychle zjistil, že knížka je i velmi praktická, kolik je tam v ní hřbitovních nápisů, citátů, podkladů k nekrologům a smutečním projevům, že by ji mohli využívat pracovníci Pohřebních služeb, obecní úřady, duchovní sféra… Všechny tyto subjekty byly přitom osloveny.
Máš alespoň nad vydáním té knihy z něčeho radost?
Ale ano, nesmím zapomenout na zájem některých mladých vysokoškoláků, kteří si za téma svých diplomních, bakalářských či dalších prací vybrali téma o smrti, umírání a péči o umírající u nás a ve světě. Poskytl jsem už téměř desítku rozhovorů a odpověděl na velké množství otázek, které mi mladí lidé položili. Postupně je asi zveřejním v tomto periodiku.
Víš, co mi v knize chybí? Jmenný rejstřík!
Nejsi jediná, má milovaná čtenářko. Rejstřík se jmény – a je jich více než tisícovka – jsem zpracoval, leč z ekonomických důvodů už zařazen nebyl. Kniha by se tím značně prodražila – tvrdil mi nakladatel.
Ale každému čtenáři, který o ten jmenný rejstřík požádá e-mailem, ho pošlu rovněž e-mailem. Udělám to rád a nezištně. Po krátkém přemýšlení: Posléze jsem se přece jen rozhodl uveřejnit ho v tomto periodiku jako přílohu pro mé věrné čtenáře.
Můžeš posloužit nějakou historkou na závěr našeho rozhovoru?
Moc jsem se smál spolu se stovkami rozhlasových posluchačů, když si Jana Klusáková v rozhlasu vypůjčila některé vtipy z mé knížky. Například: „Babičko, kam jedete s tím kolem?“ – „Na hřbitov, synáčku.“ –„ A kdo to kolo doveze zpátky?“ Nebo citace nápisu z londýnského hřbitovního náhrobku: „Zde leží má drahá manželka, zatímco já odpočívám doma v pokoji…“ Poslední vtip v tomto rozhovoru, ale v knize jich je vícero: „Nejhorší obavy vegetariána??? Že bude pohřben v masovém hrobě“.
Slyšeli jsme v rozhlase
Za 60 let kněžského života děkoval Jaroslav Škarvada (*14. 9. 1924- 5. 6. 2010), emeritní pražský světící biskup a titulární biskup litomyšlský, osobnost československého exilu z časů komunistické totality. O něm se často mluví jako o „nenapravitelném optimistovi“, který svou dobrou náladou dokáže „nakazit“ všechny kolem sebe. A přitom prošel tolikerou beznadějí a zažil těžké chvíle 20. století. Sám jeho život je ovšem svědectvím o naději. Jeho životní pouť byla a i nadále jistě bude pro mnohé oporou, neboť dává tušit, z jakého životadárného pramene Škarvada čerpá. Jeho život je totiž svědectvím o Boží lásce, o zmrtvýchvstalém Kristu.
Rodiče Jaroslava Škarvady se sice kdysi rozhodli, že žádné děti mít nebudou, ale dopadlo to jinak. Člověk míní a Pán Bůh mění. „Pán mě tady prostě chtěl mít“, říká biskup Škarvada ve své knize Svedl jsi mě, Hospodine (kde hovoří s Bohumilem Svobodou). Ačkoli byli věřící a modlili se doma, rodiče Jaroslava Škarvady nechodili do kostela. Ani, jak sám vypráví, nechápali, že by to bylo nějak v nepořádku. Ve škole měl sice budoucí biskup dobrého učitele náboženství, ale v otázkách teologie byl ve svých školních letech odkázán sám na sebe.
Chodil po Praze a hledal duchovního vůdce a v Sumě teologické Tomáše Akvinského studoval odpověď na otázku, zda rodící se teolog může jít do Podolí na plovárnu, která je plná slečen v plavkách. Víru tedy nepřejal nějak samozřejmě od rodičů, ale bylo mu „dáno objevit, že víra v živého Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista, něčím tak normálním není. Že je to osobní setkání, a tedy vlastně dar.“
Na gymnáziu pomalu dozrávalo jeho přesvědčení o kněžském povolání. Jeho víru i víru jeho rodičů prohloubila těžká zkouška, kdy za války otce Jaroslava zavřelo gestapo. Od té doby, co se otec šťastně vrátil, bylo samozřejmé, že chodil otec i matka v neděli do kostela a ke svatému přijímání. Jaroslav maturoval za okupace v roce 1943. Za války „zametal a čistil skleníky“ v Ústavu pro ochranu rostlin, ale především chodil na přednášky Studia catholica, neakademického semináře, kde studenti studovali teologii po uzavření vysokých škol. Po osvobození ve studiu pokračoval v Římě.
Od roku 1945 byl posluchačem papežské Lateránské a Gregoriánské univerzity v Římě a později alumnem české papežské koleje Nepomucenum. Studium ukončil doktorátem teologie. Když byl v roce 1949 vysvěcen na kněze, nesměl domů. Kdyby se byl vrátil, šel by pravděpodobně, tak jako mnozí jiní, přímo do kriminálu.
Zatímco chtěl do Prahy, poslali ho jako kaplana do farnosti San Vito al Tagliamento v Benátsku. Sice ještě rok studoval doktorát teologie a čekal, zda se doma něco nezmění, ale protože totalitní režim ničil vše duchovní, podnikl rozsáhlé útoky proti církvi a zavíral jednoho kněze po druhém, odešel roku 1951 do Benátska do diecéze Concordia. Dnes o tom říká, že to bylo druhé „totální nasazení“. Církevní, kterému neutekl. A protože v Římě bylo celé studium na vysoké spekulativní úrovni, musel se praxi duchovní správy učit takříkajíc za pochodu.
Jednou v zimě se třeba stala tato příhoda: „Přijel jsem tedy do vesnice – malý kostelík byl otevřený, ale nikde nikdo. Tak jsem si řekl: No servus, ono se to ohlásí – a nic. Pak šla kolem nějaká babka, tak se ptám, kde jsou chlapi, a ona povídá: No přece ve stáji. Tak jsem šel do stáje, takové celkem nevelké, tak asi pět krav tam stálo. Chlapi tam seděli a mazali karty. Ty krávy holt sloužily jako topení. Tak jsem dělal tu obnovu ve chlívě. Koneckonců proč ne? Kristus Pán se taky narodil v chlívě, tak proč bych já tam nemohl dělat duchovní obnovu, že?“
Po čtyřech letech, které strávil ve farnosti ve městě, jehož obecní rada ho potom, co se stal později biskupem, jmenovala čestným občanem, působil jako profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Tam vyučoval doktor teologie pater Škarvada deset let. Od roku 1955 do roku 1965. Tam také zažil II. vatikánský koncil, „který otřásl světem“, jak dodává. Sledovali spolu se studenty všechny vášnivé diskuze, kdo jakou myšlenku zastával, co říkal Congar a co Ratzinger.
Biskup Škarvada dnes říká, že bylo dílem Ducha svatého, že koncil byl svolán v době, kdy církev měla plno výborných teologů. V té době se také po 19 letech setkal ve Vídni s rodiči a v roce 1967 se poprvé vrátil domů na pohřeb otce. I když se mu do toho moc nechtělo, neboť byl v Chieti spokojený, od roku 1965 začal pracovat jako sekretář kardinála Berana. Po příjezdu kardinála Berana z internace v Radvanově do Říma s ním pater Škarvada spolu s Karlem Skalickým spolupracoval až do jeho smrti v roce 1969. S ním se účastnil zajímavých setkání s koncilními experty a významnými teology a později absolvoval mnoho cest po světě.
Při jedné z cest se mu v Americe stala tato příhoda: „… nějaký Indián jmenoval pana kardinála čestným náčelníkem indiánského kmene Chippewa, věnoval mu nádhernou péřovou čelenku a udělil mu čestný název Clear Sky – Jasné nebe. Bylo to v městě Warsaw v Severní Dakotě. A nějaký pán, který měl zčásti indiánské předky, udělal „Uf“ a zeptal se pana kardinála, odkud jako že je. Pan kardinál řekl, že je z Plzně, a ten pán udělal ještě jednou Uf a pravil, že jeho babička byla taky z Plzně.“
Ve své knize rozhovorů, odkud pochází tato příhoda, to biskup Škarvada shrnul tak, že „Čecha všude najdeš“. V roce 1968 přijíždělo do Říma mnoho krajanů, o které bylo potřeba se nějak postarat. Proto kardinál Beran založil v Římě České náboženské středisko Velehrad určené pro poutníky, na jehož budování se výrazně podílel právě biskup Škarvada.
Po smrti kardinála Berana, který je jako jediný Čech pohřben mezi papeži v chrámu sv. Petra, působil Jaroslav Škarvada jako koordinátor duchovní služby českých krajanů rozptýlených po celém světě. Současně v letech 1970-1991 byl také spolupracovníkem vatikánského Státního sekretariátu. Kontakty s krajany po celé Evropě, k nimž docházelo při cestách s kardinálem Beranem, se záhy staly jeho hlavní pracovní náplní. Vlastně to začalo již starostí o uprchlíky po roce 1948. Úkolem bylo pečovat o exulanty nejen po duchovní stránce. Nový koordinátor začal jezdit po Evropě a dalších kontinentech, aby navazoval spojení a zakládal česká misijní střediska. Vznikla pevná síť, která měla v době největšího rozmachu asi 50 center.
Činnost koordinátorů duchovní služby pro uprchlíky z komunistických zemí však nebyla zcela v souladu s „ostpolitikou“ Vatikánu. Situace se změnila až s nástupem papeže Jana Pavla II., který dal exilům komunistických zemí biskupy. 18. prosince 1982 byl pater Škarvada jmenován titulárním litomyšlským biskupem a 6. ledna 1983 byl papežem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysvěcen. Úkolem jeho biskupské služby bylo nadále řízení pastorace českých krajanů v zahraničí. Nejen starostí o exulanty, ale také na vlnách Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a Vatikánského rozhlasu se Jaroslav Škarvada významně podílel na obraně svobodného a nezávislého myšlení před zvrácenou komunistickou demagogií.
Ve svých proslovech pomáhal posluchačům uvězněným za ostnatými dráty udržovat naději, že Československo se stane znovu svobodnou zemí. K tomu se schylovalo, jak tušil, již v průběhu roku 1989. V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Jako biskup sídlící v Římě se zúčastnil konsistoře, na které se schvalovaly kanonizace. A tak na prahu nové éry pomáhal organizátorům s touto předzvěstí nových svobodných časů.
Biskup Škarvada se snažil co nejdřív dostat do revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil domů. Setkal se s Václavem Havlem a mnoha dalšími, kteří mu předávali informace pro Řím. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a předložil mu pozvání pozdějšího prezidenta Havla k návštěvě. Stal se pověřencem papeže pro přípravu cesty do Československa. V Římě si sice všichni mysleli, že samozřejmě zůstane na své pozici, biskup Škarvada se však chtěl vrátit do Prahy. 28. srpna 1991 byl jmenován pražským světícím biskupem. Od listopadu 1991 do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze a od ledna 1993 do září 2002 byl proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
Po dovršení 75 let požádal papeže na základě Kodexu kanonického práva o uvolnění z úřadu biskupa. Jan Pavel II. jeho žádosti vyhověl 25. září 2002. 28. října 2003 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 18. prosince 2003 byl jmenován delegátem Svatého stolce pro rytířský Řád křížovníků s červenou hvězdou Stále biřmuje a dále se setkává s mnoha lidmi a nechává se zvát tam, kde rádi uslyší o jeho životě vedeném vírou ve vzkříšeného Krista. Při příležitosti svých 80. narozenin v roce 2004 v jednom z mnoha rozhovorů řekl: „Vůbec mě nemrzí, že je mi 80 let. Ani nemám přání, aby mi bylo znovu 30. Jsem naopak rád, že moje cesta vyvrcholí. Jsem v cílové rovince. Konec mě neděsí, naopak spíše přitahuje. Věřím v setkání s Kristem. Takže si popískávám a jsem rád.“
Věčná inspirace nových knih
Život a smrt ve stínu pyramid (autor Miroslav Bárta, vydalo nakladatelství Paseka, Praha)
Vidět sekvoje a zemřít (autor Jiří Kostúr, nakladatelství Akcent, Třebíč)
F. M. Dostojevskij – život a dílo (autor Radko Pytlík, nakladatelství Emporius, Praha)
Plazma – pátrání po látce, z níž je utkána duše (autor Holger Kalweit, který předtím vydal tři Knihy mrtvých, vydalo nakladatelství Eminent, Praha)
Bůh před soudem (autor Gerhard Padderatz, nakladatelství Maranatha, Praha)
Tanec smrti (autor August Strinberg, dva díly, nakladatelství Artur, Praha)
Tibetská kniha mrtvých (autor překladu Josef Kolmaš, nakladatelství Argo, Praha)
Obchodník se smrtí (autor Hugh Laurie, nakladatelství XYZ, Praha)
Lord Mord (autor Miloš Urban, nakladatelství Argo, Praha)
Smrt českého psa (autor Janusz Radnicki, nakladatelství Protimluv, Ostrava-Zábřeh)
Láska a smrt (autor Siegfried Obermeier o životě F. Villona), Knižní klub)
Popravy slavných (Libor Budinský, Knižní klub, Praha)
Země zalévaná krví (Helmuth Nowak, Baronet, Praha)
Smrtící sudoku (Sheley Freydont, Baronet, Praha)
Mrtví po soumraku (Charlaine Harris, Baronet, Praha)
Jak jsem zabila maminku (Olga Walló, Labyrint, Praha)
Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů (P. Vlčková, Libri, Praha)
Kniha hřbitova (Neil Gaiman, vydal Bohuslav Svoboda – POLARIS)
Natočili film
V Polsku měl premiéru film s výmluvným názvem: Popiełuszko. Jde o životopis kněze Jerzyho Popiełuszka, který se stal známým jako duchovní stoupenců Solidarity. V roce 1984 (19. října) byl brutálně zavražděn příslušníky komunistické tajné služby. Působil od počátku aktivit Solidarity v roce 1981 její kaplan. Stal se tak nepohodlným tehdejším komunistickým úřadům.
Film natáčeli jeho tvůrci celkem 7 měsíců ve 14 polských městech za účasti sedmi tisíc herců a komparsistů. Kritika krátce po premiéře ocenila zejména představitele hlavní role Adama Woronowicze. Aby byl v roli Popiełuszka co nejvěrohodnější, strávil několik týdnů v semináři. Učil se mimo jiné, jak nosit sutanu, a s duchovními absolvoval jejich každodenní program. Vstával v šest hodin ráno, chodil na meditace a všechny modlitby.
Film je má jednu zvláštnost, která vyvolává rozpaky. Polský primas kardinál Glemp v něm totiž hraje sám sebe. Snaží se údajně napravit svůj obraz v očích veřejnosti. Kardinálova role v cause Popiełuszko je totiž pochybná. Glemp podle svědectví pamětníků a Institutu národní paměti spolupracoval s tehdejším komunistickým vedením Polska. Jeho roli ocenil i generál Jaruzelski, když na adresu kardinála prohlásil. „Je to muž, který s námi může v rámci uklidnění situace v zemi spolupracovat.“ Když věřící začali požadovat zahájení procesu beatifikace, Glemp podle archívů komunistické tajné služby prohlásil. „Dokud budu primasem, proces blahořečení nezačne.“ Začal nakonec až v únoru roku 1997, tedy více než 12 let od Popiełuszkovy mučednické smrti.
Vysílala televize
Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy
(Poslední role Anny Letenské: Komedie ve stínu smrti)
Jednou z bolestných ztrát, které postihly v době nacistické okupace české divadlo a film, byla tragická smrt Anny Letenské (*29. 8., rodné jméno Svobodová) z Divadla na Vinohradech. V roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha společně se svým manželem, architektem Vladislavem Čalounem, u sebe nechali přespat MUDr. Břetislava Lyčku, který ošetřil jednoho z atentátníků – Jana Kubiše. Když hned druhý den gestapo lékaře zatklo, po čase neunikl zatčení ani architekt Čaloun. Jeho manželka zůstala ještě pár týdnů na svobodě, o což se údajně zasloužil filmový producent a majitel firmy Lucernafilm, v jehož produkci byl právě natáčen film „Přijdu hned“. Anna Letenská v něm hrála důležitou postavu. O tom, že její zatčení a následná poprava je odložena, prý – podle výpovědi režiséra tohoto filmu, Otakara Vávry – věděl kromě Miloše Havla už jenom on. Premiéra filmu se konala dva měsíce po popravě Anny Letenské. Byla zastřelena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausenu.
Pocházela z kočovné divadelní rodiny a vyrostla z ní výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy. Svou filmovou kariéru zahájila před začátkem okupace a druhé světové války. Dokument Poslední role představuje nesporné umění Anny Letenské a rovněž odhaluje, jak se tragické události opravdu udály. Ač je to s podivem, doposud tak nikdo zatím neučinil, aniž by se navíc vyvaroval mnohých nejasností, nepřesností, ba dokonce i omylů.Scénář: Pavel Taussig. Režie: Roman Vávra. Dramaturgie: Jiří Sirotek. Vedoucí projektu: Čestmír Franěk.
Z dramatického umění
SMRT V BENÁTKÁCH – slavná opera Benjamina Brittena (* 22. 11. 1913 †4. 12. 1976), britského skladatele, dirigenta a pianisty, měla premiéru 26. 2. 2009 ve Státní opeře v Praze. O stejnojmenné novele Thomase Manna (1875–1955) uvažoval Britten mnoho let. Spisovatelova syna Golo Manna znal z USA, kde žil v prvních letech 2. světové války, a snadno získal jeho souhlas. V září 1970 požádal o libreto Myfanwy Piperovou (1911–1997), s níž spolupracoval. (Děj novely asi mnohý zná díky slavnému filmu Luchina Viscontiho z roku 1971 s Dirkem Bogardem v hlavní roli.) Tuto poslední operu psal Britten v době, kdy čelil silnému fyzickému i psychickému vypětí: věděl o nezbytnosti vážné srdeční operace, ale odkládal ji, než operu dokončí. Do díla vtělil jakýsi souhrn svého celoživotního tvůrčího úsilí. Premiéra se uskutečnila v Anglii 16. 6. 1973 s Peterem Pearsem v titulní roli. Hudba Smrti v Benátkách je celkově uměřená a úsporná, dílo jako celek navozuje velice výraznou atmosféru rozpomínání a tvoří vrchol Brittenovy dráhy operního skladatele.
Státní opera Praha uvádí Smrt v Benátkách v koprodukci s festivalem v Aldeburghu, s festivalem v Bregenzi a s Opérou de Lyon (květen 2009). Nad českou premiérou opery převzala záštitu velvyslankyně Velké Británie a Severního Irska v České republice Linda Duffield, a velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Helmut Elfenkämper.
Premiérové publikum, na kterém byla patrná koncentrace a zaujetí po prožitku unikátní estetické síly, odměnilo na závěr nadšenými ovacemi orchestr, sbor a celý inscenační tým v čele s režisérem Yoshi Oidou. Salva potlesku mnohokrát za sebou uvítala představitele hlavní role, britského tenoristu Alana Oka, nadšenými ovacemi publikum ocenilo barytonistu Petera Savidge a dirigenta Hilary Griffithse.
Odborná veřejnost jednoznačně považuje nastudování Smrti v Benátkách za výjimečný čin operní sezony. Pět hvězdiček – nejvyšší možné ocenění kulturní rubriky Lidových novin, získala inscenace od renomované recenzentky Heleny Havlíkové.
Kdo má pochybnosti o smysluplnosti dvou operních souborů v Praze, měl by Brittenovu Smrt v Benátkách povinně navštívit. Státní opera v ní navázala na dlouhou řadu inscenací, které se zapsaly do naší novodobé operní historie. Znovu dokázala, že dva samostatné operní domy v metropoli mají ve středoevropské kulturní tradici svůj smysl i oprávnění. Umělecká soutěž je vždy zdravější než monopol. Bude na příštím intendantovi Státní opery, aby se mu dařilo dramaturgií a kvalitou produkce nezávislou pozici této pražské scény udržet a rozvíjet.
Řekli nebo napsali
Jan REJŽEK: Zase ty nekrology (Lidové noviny, 19. března 2009)
Před časem jsem se vyznal z úchylky, která se zove psaní nekrologů. Již přes dva roky tvořím pohřební stránku do časopisu Týden a dlouhá léta do měsíčníku Filmový přehled. Občas si přitom připadám jako cynik, jenž netrpělivě podupává u funebráckých bran, kdy zase přivezou někoho zajímavého, ale prosím včas, do uzávěrky…
Potěšilo mě, že nejsem sám takto postižený. V USA dokonce existuje Společnost profesionálních autorů nekrologů, která pořádá pravidelná sympozia a udílí ceny za nejlepší článek. Nejde o žádné ponuré brachy, neboť se vždycky společně bujaře vyfotografují na místním hřbitově. Členka, bývalá spolupracovnice magazínů Life a Esquire Marilyn Johnsonová, navíc napsala o naší profesi knížku s pěkným názvem Je hotovo: Ztracené duše, šťastné mrtvoly a perverzní radosti nekrologů.
Z Ottova slovníku naučného jsem zjistil, že původně šlo o záznamy, jež si vedly jednotlivé církve o úmrtí svých biskupů a kněží, odtud pak tuto zvyklost převzaly kláštery a při mši se četla jména zemřelých, za něž obec nábožná konala modlení. Doufám, že se o tomto žánru učí i dnešní studenti žurnalistiky. Je totiž náročný, neboť by měl na krátké ploše shrnout vyhaslý život v nejtypičtějších faktech. V Čechách ovšem stále panuje podivný obyčej okamžikem smrti milostivě zapomenout na umrlcovo případné dlouhodobé členství v KSČ, estébácké práskání a jiná svinstva v bývalém režimu.
Však jsem si užil své po sebevraždě Karla Svobody (hudebník *19. 12. 1938 †28. 1. 2007) s připomenutím jeho angažmá při antichartě. Nebo s Jiřím Sequensem (filmový režisér *23. 4. 1922 †21. 1. 2008).
Že jsem nekrologistou, vlastně zavinil zvěčnělý filmový kritik Jiří Cieslar (*7. 2. 1951 †16. 1. 2006). Když jsem mu do někdejšího čtrnáctideníku Záběr nosil recenze na nablblé normalizační snímky a bázlivý šéfredaktor nám je házel na hlavu, Jirka ironicky pravil: „Piš radši nekrology na americké herce, ještě se zaradují, že umřel další představitel kapitalistické kultury“. Stalo se, tesání malých pomníčků mě začalo bavit a držím se ho dodneška…
Co jsem napsal o nevalné úrovni tuzemských nekrologů ptřed dvěma lety do Lidových novin, můžu jen opakovat. Především nechápu, podle jakého klíče ČTK a jiná média vybírají, kdo ze zesnulých stojí za zmínku. Asi to souvisí s kuchyňským rozhledem líných Aniček Pučmidrátových, jež momentálně po redakcích pracují. Kdyby byl člověk odkázán na tyto zdroje, nedozvěděl by se, že od počátku tohoto měsíce skonal, pokud jde pouze o filomovou oblast, Felliniho stoletý (!) nerozlučný scénárista Tulilo Pinelli, maďarský režisér skvělého Svědka Péter Bascó a jedna z nejlepších hereček 50. let, oduševnělá Betsy Blairová, známá z Mannova Martyho či z Antonioniho Výkřiku. Obnažená ňadra Ivety Bartošové, zachycená fotografem Blesku na její dovolené v Egyptě pro věčnou paměť národa, jeví se v této souvislosti coby symbol nesmrtelnosti Chrousta.
Jan Rejžek (* 21. června 1954, České Velenice) je český hudební kritik, novinář a fotbalový fanoušek. V sedmdesátých letech přispíval do časopisu Gól, později do časopisu Melodie (sám uvádí, že ze sta recenzí bylo 70 pozitivních a 30 negativních, ale lidé si prý pamatují jen ty negativní). Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně legendární Lipnice 1988, kde na pódium pozval tehdejšího dizidenta Václava Havla. Po listopadu 1989 byl úředníkem v Kanceláři prezidenta republiky, pak tiskovým mluvčím politické strany ODA, krátce redaktorem Československé televize a českého vysílání rádia Svobodná Evropa. Nadále pracuje pro Český rozhlas 6 (hudební pořad Kaleidoskop) a s Vladimírem Justem (Kritický klub Jana Rejžka) se společně vyjadřují převážně ke kulturním událostem. Jde o jakési pokračování podobného pořadu Katovna, který uváděla Česká televize. Pravidelně píše sloupky „Poslední slovo“ do Lidových novin. Životopisná data jsem vsunul do citace jeho článku dodatečně – čili redakce, chcete-li.
Čím se zabývá lékařská věda
ČASOPIS STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU přinesl stať kolektivu autorů o smrtelných případech pneumonie, vyvolanými kmenem Staphylococcus aureus s produkcí Pantonova – Valentinova leukocidinu (PVL). Tyto kmeny vyvolávají závažná onemocnění, ze 75 % vedou ke smrti.
První případ úmrtí byl zaznamenán v závěru roku 2007. Mladík ve věku 22 let byl hospitalizován s bolestmi na hrudi, zvracel a měl vysokou teplotu s třesavkou. Byla diagnostikována oboustranná pneumonie a nasazena příslušná terapie. Stav se zhoršoval i na Jednotce intenzívní péče a jednotce ARO, kde došlo k totálnímu selhání. Případ byl podrobně popsán v časopisu Praktický lékař z roku 2008.
Druhým pacientem byl desetiměsíční dobře živený chlapec, u něhož se vyvinula oboustranná pneumonie, došlo k sepsi a hypoxemii, stav se nezlepšil ani na jednotce ARO, kde pacient s krvácením do hrudníku 14. den hospitalizace skonal.
Třetí pacientkou byla 65letá polymorbidní žena. Zemřela na abscedující pneumonii po chemoterapii a radioterapii.
Čtvrtou je 21letá pacientka, léčená na infekční ambulanci, v anamnéze měla již několik infekcí horních cest dýchacích virového původu. Konečná diagnóza: herpetická meningoencefalitida. Léčba na JIP a ARO a čtvrtý den dívka umírá navzdory všem zákrokům a vyšetřením.
Podle zahraničních zdrojů se ve všech případech podílí na úmrtí pacientů stafylokoková pneumonie. Příznaky, které by měly vést k podezření na abscedující pneumonii definovali odborníci Velké Británie a zveřejnilo je na svých stránkách anglické ministerstvo Department of Health.
Stafylokokové pneumonie, vyvolané kmenem s produkcí Pantonova-Valentinova leukocidinu (PVL), jsou velice závažné a život ohrožující infekce. Je nutná co nejrychlejší a nejefektivnější terapie. Důležitost indicií je přítomnost genů, kódujících PVL u zachyceného kmene S.aureus. Státní zdravotní ústav je schopen zjistit tento faktor virulence během 24 hodin.
Poslední sbohem – in memoriam
† Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 *(18. dubna 1937 v Praze), český architekt, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko tzv.“kulaťáku“ v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun and Partners. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977). Roku 1975 získal britské občanství. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.
Společně s Amandou Levete, která se stala jeho profesní partnerkou na sklonku 80. let, byli jedinou neamerickou společností, která pracovala pro NASA. Zde si mohl osvojit práci s moderními materiály a technologiemi. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru do dnes.
Z jeho realizací: Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích, Národní knihovna na Letné v Praze, Naples Subway Universita 2003, Project Zed London, Green Bird . Realizace vítězného projektu Future systems na muzeum Maserati v Modeně je plánována na rok 2009.
Zaujal světovou veřejnost stavbou obchodního domu Selfridges Building v Birminghamu. Podílel se i na výuce na univerzitách ve Velké Británii, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih (Album, Česká inspirace, Sketches).
U nás vešel v širší známost veřejnou diskusí, kterou vyvolal jeho návrh na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni v Praze, organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, novináři přezdívané chobotnice nebo blob. Důvodem diskuse bylo nejen modernistické pojetí budovy, ale především vyhodnocení architektonické soutěže, v níž byl jako nejlepší vybrán projekt, který nesplňoval některé základní zadávací podmínky (zejména skladování knih pod úrovní terénu).
† Nejproslulejší pražský kazatel a farář Jiří Reinsberg, již od roku 1946 v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí, zemřel 6. 1. 2009. Narodil se 30.3.1918 v Brně a na kněze byl vysvěcen 19.12.1942 v Římě. Papežským prelátem byl jmenován v roce 1991. Upřímnost a osobitý humor jeho kázání a vyprávění, spjatý s vizí „veselého křesťanství“, působily na jeho posluchače zvláště v letech politického útlaku a ovlivnily nejen mnoho křesťanských osobností, ale zejména širokou veřejnost (míval též „Sváteční slova“ v České televizi).
JMENNÝ REJSTŘÍK encyklopedie Co víme o smrti
(Jde spíše o přehled, jací autoři jsou v knize zastoupeni, stránkování není přesné)
A
Abakuk – 256
Abdiáš – 256
Abd-ru-shin, vl. jm. Oskar Ernst Bernardt – 64, 262, 266
Abelaira Augusto – 99
Abélard Pierre – 99
Adam Tomáš – 91
Adamec Zdeněk – 6, 95, 135
Adler Alfred – 99
Adonias Filho – 99
Ady Endre – 65
Aischylos – 27
Ajtmanov Čingiz – 86
Albee Edward – 99
Albert Julius – 76
Alda Jan – 123
Aldrich Robert – 99
Aleksijevičová Světlana – 99, 266
Alighieri Dante – 100, 110
Amado Jorge – 99
Amin Idi Dada – 217
Andersen Hans Christian – 99
Andreev Georgi Georgiev – 99
Andrejev Leonid Nikolajevč – 63, 99
Andrýsek Oskar – 201
Antoinette Marie – 50
Apollinaire Guillaume – 66
Arany János – 99
Arendtová Hannah – 100
Ariés Phillipe – 6
Aristoteles – 28, 36, 100, 218
Arnold Mathew – 57
Artaud Antonin – 100
Arthur Jean Nicolaas – 60
Attala I. – 261
Augustus Romulus – 39
Aurelius Augustinus – 100
Aurelius Marcus – 33
Avicenna Íbn Síná – 38
Axman Emil – 161
Aznavour Charles – 81
B
Baar Jindřich Šimon – 8, 116
Babel Osaal Emanuelovič – 220
Babits Mihály – 100
Babler František Ottto – 110
Bacon Francis – 42, 45
Baeck Leo – 220
Bach Johann Sebastian – 247
Bachelard Gaston – 192
Bakalová Vlasta – 140
Bakeš Karel – 273
Balabán Jan –
Balajka Miroslav – 106
Balík Jaroslav – 106
Balzac Honoré – 54l
Bandera Stepan – 220
Barnard Christian Neetling – 79
Barnes Oder – 216
Bart Ilja – 102
Bartók Béla – 160
Bartoš František – 163
Bartůňková Jana – 273
Basiková Bára – 92
Baudelaire Charles Pierre – 57, 113
Bauer Jan – 90
Bazin Hervé – 100
Beckett Samuel – 100, 216
Bednář Kamil – 102, 127
Beethoven Ludwig – 52 , 163
Beetsová Bety Lou – 216
Bejblík Alois – 102
Bělohradský Václav – 89, 102
Beneš Edvard – 67, 266
Beneš Karel Josef – 102
Beneš Václav – 119
Beneš Václav Třebízský – 59
Benešová Božena – 102
Bělohradský Václav – 88, 102
Bergrová Zdenka – 135
Bergson Henri – 100
Berlioz Hector Louise – 160, 252
Bernardt Oskar Ernst – 63
Bernhardt Alexandr – 266
Bezouška Bohumil – 9
Bezruč Petr – 115
Biebl Konstantin – 121
Bizet George – 58
Blatný Ivan – 129
Bojar Pavel – 128
Bojas Josef – 211
Bonuš František – 163
Borchert Wolfgang – 79
Boromejský Karel – 221
Boss Medard – 192
Botto Ján – 100
Brabec Jaroslav – 106
Bradbury Ray – 100
Bradleay Stanley – 91
Bradley R. Bleefed – 266
Brahms Johannes – 58, 160, 252
Branislav František – 123
Britten Benjamin – 252
Brod Max – 221
Broch Hermann – 100
Broj Stanislav – 91
Bronteová Emily – 56
Brousek Antonín – 102
Brož Josef – 132
Bruckner Anton – 160, 219
Brůhová Milena – 102
Bruno Giordano – 42
Brunonová Johana – 110
Brynych Zbyněk – 106
Březina Otakar – 7, 116, 150, 221
Buben Milan – 266
Buber Martin –54, 100
Buddha – 23
Budinský Libor – 266
Buňuel Luis – 73
Bureš Miloslav – 126
Bureš Václav – 269
Burroughs John – 58
Bush Georg W. – 96, 215, 216
Büchner Georg – 100
Byron George Gordon Noel – 52
Bystrov Vladimír –
C
Caesar Gaius Julius – 30, 221
Camillle Charles – 162
Camus Albert – 54, 77, 100
Carterová Marta – 86
Caruso Enrico – 64
Cato Marcus Porcius – 29
Cebe Jaroslav – 248
Céline Louis Ferdinand – 100
Cervantes Saavedra – 42
Cicero Marcus Tullius – 29
Cieslar Milan – 106
Cílek Roman – 266
Cimický Jan – 102
Cinger František – 94, 269
Claudianus – 34
Cordayová Charlotta – 50
Couperin Francois – 160
Crane Georg – 266
Crevel Rané – 100
Cronin Archibald Joseph – 71
Č
Čačalová Libuše – 102
Čajkovskij Petr Iljič – 163
Čajová Jaroslava –
Čapek Josef – 68, 102, 119
Čapek Karel – 69, 70, 103, 119, 169
Čapek Karel Matěj Chod – 103
Čapka František – 266
Čarek Jan 121
Částek Miroslav – 103, 266
Čech Svatopluk – 8, 171
Čech Vladimír – 106
Čechov Anton Pavlovič – 62
Čelakovský František Ladislav – 112, 156
Čermák Kliment – 61
Černický František – 273
Černohouz Milan –
Černý Václav – 75
Červenka Miroslav – 137
Červený Jan – 154
Čikamacu Monzaemon – 100
Čulík Jan – 267
Čvančara Jaroslav – 267
D
Dalajlama , vl. jm. Tändzin Gjamccho – 88, 267
Daluege Kurt – 224
D´ Annunzio Gabriele – 99
Dante, vl. jm. Durante Alighieri – 100, 110
Darwin Dickens – 55
Davidová Ottla – 81
Davidovič Boris – 101
Debussy Claude – 57, 160
Dědeček Jiří – 141
Delacroix Eugéne – 267
Deml Jakub – 103
Démosthenes – 27
Descartes Francois René – 42, 47
Diblík Jaroslav – 90
Dickens Charles – 56
Diderot Denis – 50
Diega San – 199
Diel Paul – 192
Dietrichová Marlene – 7
Diviš Ivan – 81, 103
Dobrovský Josef – 4
Dobson Ch. – 77
Doležal Jiří – 267
Donizetti Gaetano – 163
Dostalová Leopolda – 196
Dostojevskij Fjodor . Michajlovič. – 100, 227
Drábek Jan – 103
Drda Jan – 127
Dreiser Theodore – 63, 100
Drimmer F. – 267
Dubček Alexander – 103
Durkheim Emile – 199
Durych Jaroslav – 103, 121
Dülmen Richard – 267
Dürrenmatt Friedrcih – 100
Dvořák Antonín – 58, 160, 163, 219, 252
Dvořák Joachim – 267
Dvořák Ladislav – 103
Dvořáková Zora – 267
Dyk Viktor – 69, 150
Dylan Thomas – 102
E
Edelstein Jakob – 227
Edison Thomas Alva – 59, 196, 226
Effenberger Vratislav – 103
Eichmann Adolf – 85, 263
Einstein Albert – 66, 100, 267
Eisenhower Dwight David – 69
Eliáš Alois – 211
Eliot Thomas Stearns – 68
Epikúros – 29
Erasmus. Rotterdamský – 42, 44, 100
Erben Karel Jaromír – 55
Erben Václav – 103
Erbová Karla –
Euripidés ze Salaminy – 27
Exupery Antoine Saint – 73
F
Fábera Miloslav – 103
Fabián Karel – 103
Faulkner Wiliam – 100
Ferdinand I. – 251
Ferronays Pauline – 57
Feuerbach Ludvík – 219
Fialová Květa – 86
Fibich Zdeněk – 160, 163
Field T. R. (Bohdan Šumavanský) – 120
Fikar Ladislav – 103
Fiker Eduard – 103
Filip Ota – 63
Fischerová Daniela – 90
Fischerová Viola – 103
Fischl Otto – 254
Flaubert Gustav – 100
Flavius Josephus – 229
Fleischmann Ivo – 103, 131
Foerster Josef Bohuslav – 160, 196
Fontaine Jean – 48
Formáčková Marie – 87, 103, 270
Forsyth Frederick – 87
Foucalt Michel – 82, 100
Fousek Josef – 164, 178
France Anatole – 58, 114
Francek Jindřich – 267
Frank Josef – 254
František z Assisi – 16
Franz Marie-Louise – 267
Franzen August – 267
Frejka Ludvík – 254
Frejka Tomáš – 91
Freud Sigmund – 3, 62, 199, 219
Frič Martin -106
Friedrich Georg Wilhelm -100
Friml Rudolf – 196
Fromm Erich – 100
Frýd Norbert – 103
Fučík Julius – 103, 125
Fuentes Carlos – 102
Fuka Otakar – 106
Fulghum Robert – 87
Fuks Ladislav – 103
G
Galileo Galilei – 42
Gallus – 30
Gapon Georgij Otec
Gándhí Mahátmá – 63
Gándhiová Indira – 77
Gapon Georgij – 63
Gardavský Vítězslav – 103
Garibaldi Giuseppe – 55
Gellner František – 118
Geminder Bedřich – 254
Gessner Salomon – 100
Ghelderode Michel – 71
Ginz Petr – 229
Glazarová Jarmila – 103
Goethe Johann Wolfgang – 39, 52, 196, 267
Gogol Nikolaj Vasiljevič – 100
Gomez Fernand – 46
Gorin Grigorij – 100
Gott Karel –
Gounod Charles – 163, 219
Graham Gary – 217
Grass Günter – 100
Graun C. H. – 247
Grof Stanislav – 86, 103
Grossmann Jiří – 176
Grosz Anton – 267
Gruber Elmar R. – 267
Gruša Jiří – 103
Guillotin Joseph Ignace – 6, 229
Guth-Jarkovský Jiří – 63, 256
H
Habětín F. K. – 136
Hájek Václav z Libočan – 45
Halas František – 73, 103, 124, 130
Hálek Vítězslav – 113, 150
Halík Tomáš –
Haller Albrecht – 50
Hardy Alexandre – 100
Harrison Ted – 100, 267
Harrod Eagles Cynthia – 267
Hartl Pavel – 267
Hašek Jaroslav – 67, 267
Haškovcová Helena – 3, 5, 90, 103
Hašler Karel – 171
Hauková Jiřina – 103, 128
Havel Václav – 2, 89, 103, 216
Händl Georg Friedrich – 159
Haydn Josef – 159
Heidegger Martin – 4, 54
Hejda Zbyněk – 103
Hejl Vilém -103
Hemingway Ernest – 71, 101, 121
Henlein Konrad – 230
Hérakleitos z Efesu – 27
Herodes Veliký – 230
Herzog Edgar Friedrich – 4
Heřmánek František – 103
Hésiodos z Asker – 27
Heydrich Reinhard – 230
Hickman Tracy – 272
Hikmet Nazim – 124
Hilsner Leopold – 230
Hindemith Paul – 160
Hinsley J. E. – 67
Hippokratés z Kou – 27, 231
Hirsch Fredy – 231
Hiršal Josef – 130
Hitler Adolf – 81, 97, 211, 230, 231, 263
Hlaváč Roman – 103
Hlaváček Karel – 103, 225
Hobbes Thomas – 42, 47
Hodek Břetislav – 103
Hoffmannová Jaroslava – 266
Hofmannsthal Hugo – 64
Holan Vladimír – 103
Holas Čeněk – 163
Holbein Hans – 258
Holubová Miloslava – 103
Homér, Homéros – 27
Hončík Eduard – 103
Honnegger Arthur – 160
Honys Josef – 130
Honzák František – 273
Honzíková Milena – 82, 267
Hora Josef – 104, 121
Horacio Quiroga – 101
Horáček Michal – 91
Horáková Milada – 73, 232, 267
Horatius Flaccus Quitus – 30
Horníček Miroslav 78, 104
Horatius Flaccus Quitus – 30
Horowitzová Kateřina – 104
Hořec Jaromír – 132, 267
Hořejší Jindřich – 120
Hostomská Anna – 267
Hostovský Egon – 104
Hošek Saska – 194
Hough Peter – 270
Hrabal Bohumil – 77, 82, 104
Hrabal Milan –
Hrdlička Jan – 112
Hrubeš Joseef – 273
Hrubín František – 104, 127
Hrušínský Rudolf – 79
Hrych Ervín – 267
Hubač Jiří – 104
Hugo Victor Marie – 55
Hume David – 200
Hus Jan – 104, 233, 251
Husajn Saddám – 95, 96, 97
Husserl Edmund – 4
Hutka Jaroslav – 66, 139
Huxley Leonard Aldous – 70
CH
Chaloupka Otakar – 267
Chaplin Charldes -196
Chardin Pierre Teilhard – 66, 102
Chartier Matěj – 110
Charvát Josef – 4
Chaucer Geoffrey – 41
Chaun Igor – 267
Cheng John – 97
Christie Agatha – 101
Christoph Friedrich Johann – 50
Chromý Zdeněk – 267
I
Ibn Abdulláha – 233
Inocenc III. – 233
Inocenc VIII. – 223
Ionesco Eugéne –101, 216
Ivanov Miroslav – 104, 273
Izaiáš – 234, 256
J
Jahelka Ivo – 141
James William – 58
Janáček Leoš – 160, 196, 247
Jandourek Jan – 267
Jan Nepomucký – 235
Jan Pavel II. – 42
Jan ze Žatce – 43
Jariš Milan – 104
Jarry A. – 67
Jasný Vojtěch .- 106, 234
Jaspers Karl – 4, 54, 242
Jaulin Robert – 267
Jelínek Ivan – 104, 126
Jeremiáš Otakar
Jeroným Pražský – 236
Jeřábek Čestmír – 104
Jesenin Sergej Alexandrovič – 70
Ježíš Kristus – 7, 1, 29, 36, 206, 210, 233, 235, 238
Jidáš Iškariotský – 218, 235
Jílek František – 268
Jílek Jan – 104, 267
Jílková Michaela – 92
Jindřich Jindřich – 163
Jirásek Alois – 61, 104, 267
Jirková Zdena – 273
Jirous Ivan Martin – 138
Jirsa Roman – 268
Joachim Hans – 271
John Jaromír – 66, 104
Josef II. – 260
Jöckle Clemens – 267
Jung Carl Gustav – 4, 64, 101, 190, 199, 225, 235
Jungmann Josef – 53
K
Kačer Jan – 87
Kadár Ján – 106
Kafka Franz – 67
Kainar Josef – 128
Kachlík Antonín – 106
Kachyňa Karel – 106
Kalweit Holger – 268
Kánský Alois – 268
Kant Immanuel – 101
Kantůrková Eva – 104
Kaplan Karel – 103
Kaplický Václav – 104
Karásek Jan – 225
Kautman František – 268
Kavafis Konstandinos –
Kazantzakis Nikos – 101
Keats John – 54
Keller Gotfried – 57
Kellermann Bernhardt – 65
Kerrigan Michael – 268
Kertész Imre – 101, 268
Kierkegaard Sören – 56, 101
Kisch Egon Ervin – 68
Kiš Danilo – 101
Klášterský Antonín –104
Klaus Václav – 6, 95
Klein Dušan – 106
Klevis Vladimír – 104
Klíma Ivan – 104
Klíma Jaroslav – 104
Klíma Ladislav – 70, 104
Klos Elmar – 106
Kocábová Natálie – 98
Kocierzová Lenka – 273
Kocourková Jana – 268
Kodera Pavel – 207
Koenigsmark Alex – 104
Kohout Pavel – 86, 104
Kochanowski Jan – 101
Kochba Bar – 35, 220
Koller František – 8
Koppen Wolfgang – 101
Kolář Jiří – 77
Kollár Ján J. – 39, 112
Komenský Jan Ámos – 42, 47, 268, 272
Konfucius – 25, 26
Konmzelmann Gerhard – 268
Konwicki Tadeusz -101
Kopta Josef – 104
Körner Vladimír – 104
Kořínek Vladimír – 269
Kosidowski Zenon – 268
Koutek Jiří – 268
Kovárna František – 104
Kovář Ladislav – 268
Kovařík Petr – 268
Kowalski Jan Wierusz – 268
Kozina Jan Sladký – 238
Kožík František – 104, 126
Král Pavel – 268
Krásnohorská Eliška – 114
Kratochvil Antonín – 104
Kraus František Robert – 81
Kraus Ota – 75l
Kreeft Peter – 268
Kreisler Fritz – 163
Krejčíř Miroslav – 268
Kremer J. – 269
Krleža Miroslav – 101
Krolmus Václav – 53
Krtilová Alena – 140
Kryl Karel – 138, 176, 268
Krylov Ivan Andrejevič – 50
Kryštofek Oldřich – 134
Křivohlavý Jaro – 268
Kříž Ivan – 104
Křtitel Jan – 234
Křižík František – 196
Kuba Ludvík – 163, 196
Kubal Micha – 98l
Kubata Jakub – 239
Kubíček Ladislav – 5
Kubišová Marta – 89
Kudeříková Marie – 104
Kukal Pavel – 142
Kulka Erich – 75
Kübler – Rossová Elisabeth – 95
Kundera Ludvík – 104
Kundera Milan – 104
Kůs Ludvík – 140
Kuťáková Eva – 268
Kuzněcov Anatolij Vasiljevič – 101
Kvapil Jaroslav – 116
Kyncl Karel – 83
Kysučan Lubor – 270
L
Labuda Marián – 89
Lacina Václav – 169
Lagerkvist Pär – 101
Lamartine Alphonse – 54
Langer František – 68, 104, 172, 268
Lány Jeroným – 268
Lansberg Paul Ludwig – 101
Laub Gabriel – 85
Legátová Květa – 78
Lehkoživ Radek – 142
Leibnitz Gottfried Wilhelm – 42
Lenin Vladimír Iljič – 65
Leonardo da Vinci – 42, 44, 49, 272
Líbalová Zdeňka – 142
Liebknecht Karl – 63
Lichtenberg Georg Christoph – 50
Linhart Jiří – 268
Lion Jindřich – 268
Lipovetsky Gilles – 268
Lírová Jindra – 141
Listopad František – 130
Liszt Ferenc – 160, 163
Lochman Jan Milíč – 80
Lorencová Eva – 105
Lorenz Konrad – 269
Lotar Petr – 269
Loukotková Jarmila – 104, 269
Löw Rabbi – 101
Lucanus – 32
Ludvík Zbyněk – 269
Ludwig Emil – 269
Lukács György – 101
Lukáš Jan – 245
Lukášová Věra – 102
Lúkiános ze Samosaty – 34
Lustig Arnošt – 82, 94, 104, 269
Luther Martin – 250
Luther Miloslav – 106
Lutonský Boleslav – 269
Lutoslawski Witold – 160
Lutovský Michal – 266
Luxová Věra – 91
Luxemburgová Rosa – 63
Lynche Charles – 240
Lyubomir Nikolov – 141
M
Macura Vladimír -139
Maeterlinck Maurice – 63
Mahen Jiří, vl. jm, Antonín Vančura – 121
Mahler Gustav – 62
Mach Jaroslav – 106
Mácha Karel Hynek – 104, 112,
Mácha Otmar – 161
Machar Josef Svatopluk – 104, 115
Machovec Milan – 269
Mailer Norman – 101
Malamud Bernard – 101
Malory thomas – 101
Malraux André – 85
Malý Václav – 89
Mandelštam Osip Emijevič – 101, 119
Mandelštamová Naděžda – 101
Mann Thomas – 63
Mao Ce-tung 87, 220
Márai Sándor – 269
Marat Jean Paul – 50
Marcel Gabriel – 101
Marcus Aurelius – 33
Marcus Fabius Quintilianus – 32
Margolius Rudolf – 254
Marek Jiří – 104
Marek Václav – 268
Marie Terezie – 231
Maro Publius Vergilius – 269
Márquez Gabriel Garcia – 101
Martin Eduard P. – 90, 269
Martinů Bohuslav – 126, 164
Marx Karel – 219
Masaryk Tomáš Garrigue – 60, 200, 269
Masaryková Alice – 66
Mascagni Pietro – 163
Massenedt Jules Emile – 163
Masson Jeffery Moussaieff – 209
Mašínová Leonida – 104
Matějček Zdeněk – 79
Matějka Jaroslav – 104
Mathew Arnold – 56
Matiegka Jindřich – 211
Matouš – 218, 227, 245
Maupassant Guy – 60, 101
Maximianus – 34
Mažurič Ivan – 101
Mendelsson – Bartholdy Felix – 164
Mejstřík Karel – 105
Mengele Josef – 241
Menzel Jiří – 106
Mercury Freddie -82
Merle Robert – 76, 101
Mertlík Rudolf – 269
Meszöly Miklos – 101
Měšťáková Miloslava – 139
Meyer Adolf – 4
Mihula Josef – 211
Michelangello Buonarroti – 196
Mikolášek Jan – 69
Mikulášek Oldřich – 127
Miller Arthur – 101, 26
Milotová Jaroslava – 105
Milton John – 39
Minois Georgess – 269
Mišurec Jiří – 4
Mňačko Ladislav – 78
Moliére, vl. jm. Jean Baptiste Poquelin – 49
Moody Raymond A. – 99
Moore Thomas – 269
Moneister Martin Dybbuk – 269
Moníková Libuše – 105
Montaigne Michel – 42
Moore Thomas – 200
Morávek Jan – 105
Moravia Alberto – 76
Morgenstern Christian – 101
Morsisonová Toni – 100
Moučka Ladislav – 269
Mozart Wolfgang Amadeus – 252
Muhammad, Mohamed – 37
Munthe Axel – 101, 198, 269
Munzarová Marta – 5
Mussolini Benito – 67
Muška Ladislav – 269
Müller Jaroslav – 105
N
Naftali Herz Imber – 244
Nálevka Vladimír – 86
Nasher I. L. – 198
Naso Publius Ovidius – 31, 269
Navrátilová Alexandra – 269
Nechvátal František – 105
Neruda Jan – 113, 150, 154, 156, 157
Němcová Božena – 57
Nepomucký Jan – 234
Nesvadba Josef – 105
Neumann Stanislav Kostka – 117
Nezval Vítězslav – 73, 121
Nietzsche Friedrich – 101, 219, 245
Nikolov Lyubomir – 141
Noel George Gordon – 51
Nohavica Jaromír – 163, 178
Nostradamus Michel – 246
Novák Ivo – 106
NovákVáclav – 141
Novák Vítězslav – 160
Nováková Anna – 269
Nývlt Václav – 105
O
Očko Jan z Vlašimi – 110
O´ Neill Eugene Gladstone – 101
Ohler Norbert – 269
Ohlendorf Otto – 90
Onetti Juan Carlos – 101
Opasek Anastáz – 269
Opatovický Homiliář – 181
Opatrný Aleš – 5
Opletal František – 269
Orten Jiří – 128
Ortega José – 101
Orwell George – 125
Osho Janusz – 86
Ostrčil Otakar – 161
Ouředník Patrick – 269
Ovidius Publius Naso – 31
Ozeáš Josel – 256
P
Pablo Julian – 72
Paclt Jaromír – 269
Palach Jan – 6, 105, 247
Palát Jiří Mojmír -134
Paleček Jan – 42
Páral Vladimír – 105
Pargeterová Edith – 101
Parr Anglii Thomas – 196
Pasculli Antonio – 164
Pasternak Boris Leonidovič – 69
Pašek Mirko – 105
Pašek Petr – 105
Patočka Jakub – 98
Patočka Jan – 76
Pauli Jiří – 201
Paungerová Johanna – 269
Pavel Ota – 105
Pavlík Matěj – 229
Payne R. – 78
Pazdera David – 207
Pazderová Alena – 91
Pazourek Vldimír -105
Pecka Karel – 84, 105, 243, 269
Pedretti Erica – 101
Pejskar Jožka – 105
Pelnář Josef – 196
Penderecki Krysztof – 248
Pera Heinrich – 269
Perel Sally – 93, 269
Peroutka Ferdinand – 70, 105
Persius Aules P. Flaccus – 32
Petrarca Francesco – 110
Petronius – 269
Petrosillo Piero – 270
Pieck Jiří R. – 270
Píša Antonín Matěj – 124
Pius X. – 13, 15
Plachetka Jiří – 270
Platón z Athén – 28, 242, 255
Plautus Titus Maccius – 29
Plicka Karel – 163, 180, 270
Pluhař Ladislav E. – 141
Poe Edgar Allan – 55
Podlipská Sofie – 57
Pohanka Henry – 270
Pohunková Dagmar – 5
Pok Lubor – 270
Polák Jindřich – 106
Polívka Adolf – 117
Pope Alexander – 49
Poppe Thomas – 269
Poullain – Polívková Chantal – 90
Powell Nicolas – 270
Praško Ján – 270
Práškocvá Beata .- 270
Pražák Albert – 66
Procházka Arnošt – 225
Procházka František Serafinský – 62
Procházka Jan – 105
Procházka Petr – 270
Procházková Lenka – 105
Procházková Petra – 98
Prouza Petr – 105, 139
Přidal Antonín – 86, 88
Publilius Syrus – 29
Pujmanová Marie – 105
Purkyně Jan Evangelista -196
Puškin Alexandr Sergejevič – 112
Putík Jaroslav – 105
Pythagoras – 242
Q
Ovidius Publius – 31
Quintilianus Marcus Fabius – 32
R
Rabelais Francois – 44
Rabin Jicchak – 36
Rachmaninov Sergej – 164
Rais Karel Václav – 156
Rajčanová Magdalena – 270
Rakušan Karl – 87
Rakušanová Lída – 90
Raleigh Walter – 45l
Ramacharaka Jogi – 25
Randlesová Jenny – 270
Rašín Alois – 69
Ravel Maurice – 160
Ráž Roman –105;
Régnier Jean – 41
Reicin Bedřich – 254
Rejcha Antonín – 160
Remarque Erich Maria – 70, 101
Renč Václav – 105, 127
Reynek Bohuslav – 119
Rice Grantland – 66
Richter Karel – 105
Richter Milan – 140
Richter Klemens – 270
Rilke Rainer Maria – 65, 117
Rimbaud Jean Nicolaas Arthur – 61
Rinpočhe Sogjal – 270
Rodenbach Georges – 101
Roháč Jan – 104
Rolland Romain – 101
Róna Bedřich – 270
Rossenberg Alfréd – 253
Rosický Evžen – 211
Ross McWhirter –80
Rossová Elisabeth – 268
Roosevelt Franklin Delano – 67
Rosenberg Alfréd – 252
Rostand Edmond – 63
Rotrekl Zdeněk –105, 129
Rousseau Jean Jacques – 50
Róževič Tadeusz – 102
Ruczaj Maciej –
Rudnicky Adolf – 102
Rudolf Stanislav – 105
Ruiz Don Miguel – 93, 270
Ruml Jiří – 100
Rushdie Salman –90, 102, 253
Russel Bertrand – 196
Ruiz Miguel – 92
Růt Pavel – 270
Růžička Milan – 9, 82
Růžičková Helena – 87, 270
Ryba Jakub Jan – 111, 270
Rydlo Otakar – 135
Rydval Oldřich – 120
Rynt František – 210
Rýzl Milan – 270
Ř
Řehoř I. Veliký – 159
Řezáč Tomáš – 105
Říčan Pavel – 270
Řičař Krisoslav – 270
S
Sacharov Andrej Dmitrijevič – 79
Sachsová Nelly – 102
Saint – Saéns Charles Camille – 164
Salava Miroslav – 141
Salinger Jerome David – 78
Salvator Iesus Hominum – 233
Sallustius Gaius Crispus – 30
Sandová George, vl. jm. Aurora Dupin – 55
Sapfo z Lesbu – 27
Sarkander Jan – 235
Saroyan Wiliam – 76, 270
Sarrautová Nathalie – 102
Sartre Jean Paul – 4, 54, 125
Satinský Július – 88, 193, 270
Saundersová Cecilly – 201
Sedláček František – 270
Sehelley Percy Byshe – 111
Seifert Jaroslav – 74, 105, 123
Selimovič Meša – 102
Seneca Lucius Annaeus – 31, 254
Seneca mladší – 2, 32, 33, 253, 270
Sequens Jiří – 106
Seymour – Smith Martin – 270
Shakespeare William – 42, 46,
Shaw George Bernard – 196
Shavowá Eva – 270
Shelley Percy Byshe – 111
Sherwood Anderson – 99
Shipman Harold – 225
Scheinpflugová Olga – 74, 105, 270
Scheler Max – 4
Schiller Friedrcih Johann Christoph – 50
Schindler Franz – 266
Schneiderová Petra – 270
Schmid Jan – 105
Schopenhauer Arthur – 102
Schulhoff Petr – 107
Schumann Robert – 164
Schweitzer Albert – 63, 198
Sidon Karol – 89,, 105, 270
Sifakis Carl – 270
Sígl Miroslav – 9, 136, 267, 271, 274
Silanpää Frans Eemil – 102
Simmel Johannes Mario – 81, 102
Simone André – 254
Sirový Zdeněk – 107
Skácel Jan – 105, 133
Skála Ivan – 80, 105
Skála Jaroslav – 4
Skalský Štěpán – 107
Skarlant Petr – 105
Sklenář Karel – 105, 271
Skoblík J. – 271
Sládek Josef Václav – 59
Sládek Miloš – 271
Slánská Josefa – 77
Slánský Rudolf – 79, 254
Slavík Ivan – 130
Slíva Vít – 9
Slonková Sabina – 95
Smetana Bedřich – 160, 164
Smetanová Jindřiška – 105
Smith Adam – 50
Snelling John – 271
Sofoklés z Athén – 27, 28, 109
Sofoniáš – 256
Sokol Jan – 271
Sokratés – 27, 256
Solženicyn Alexandr Isajevič – 77
Sonezaki – 100
Sonnenvend Jan – 211
Sontagová Susan – 102
Souček Ludvík – 105
Soudková Miluše – 100, 271
Soutrwick A.P. – 226
Sova Antonín – 105, 115
Spálený Petr –164, 176
Spartakus – 256
Spinoza Benedictus – 42, 49
Spurke Sporkel – 179, 180
Srba Karel – 96
Srnec Jan – 4
Stankovič Andrej – 138
Starší Jakub – 218
Stavinoha František – 105
Stehlík Ladislav – 125
Stoppard Tom – 216
Störing Joachim – 271
Stránský Jiří – 105
Stravinskij Igor – 160
Strindberg August – 102
Strnadel Josef – 105
Strož Daniel – 105
Ströbinger Rudolf – 105
Strauss Richard – 160
Stýblo Max Bedřich – 120
Stýblová Valja – 271
Suchý Jiří – 136
Suk Josef – 160, 164
Sušil František -163
Svolinský Karel – 181, 270
Svatošová Marie – 5, 95, 271
Swift Jonathan – 100
Š
Šalamoun – 257
Šalamoun Jiří – 138
Šafařík Pavel Josef – 54
Šafková Klára – 139
Šalamoun Jiří – 137
Šalda František Xaver – 9, 115
Šamánková Marie – 201
Šatánková Radana – 142
Šavrda Jaromír – 138
Šícha Jaan – 96
Šiktanc Karel – 106, 136
Šimák Lev –
Šimon – 17, 116, 218, 271
Šiška Miroslav – 96
Školaudy Vlastimil – 128
Škvorecký Josef – 81, 106
Šling Otto – 254
Šnobr Jan – 106, 123
Šonský Drahoslav – 271
Šostakovič Dmitrij Dmitrijevič – 160
Šotola Jiří – 106
Špecinger Otakar – 273
Špilarová Olga – 243
Špitz Jan – 4
Špork František Antonín – 258
Šrámek Fráňa – 116, 117
Štefan Josef – 196
Štěpanovič Branimir – 271
Štelzig Vratislav – 209
Štětinová Dagmar –
Štorch Eduard – 65
Štorch Otakar – 137
Šťovíček Vratislav – 137
Štráchalová Blanka – 139
Šumavanský Bohdan – 120
Šváb Karel – 254
Švabinský Max – 196
Švandrlík Miloslav – 106
Švejda Jiří – 106
T
Táboran R. M. – 136
Tacitus Publius Cornelius – 32, 271
Tanenbaum Robert – 271
Teilhard Pierre – 66, 102
Tennesee Williams – 102
Těsnohlídek Rudolf – 118
Tetauer Frank – 106
Thákur Rabindranáth – 62
Thanatos – 260
Thiede Carsten Peter – 271
Thoma Hlega – 271
Tiberius – 31
Tichá Jindra – 106
Tichý Adolf – 150
Titus Livius – 31
Tolkien John Ronald Reul – 70
Tolstoj Alexej Konstantinovič – 102
Tolstoj Lev Nikolajevič – 102, 143
Toman Ivo – 107
Toman Karel – 117
Tomanová – Weissová Helena – 67, 271
Tomáš Adam – 90
Topol Jáchym – 9, 91
Tomášek František – 72, 268
Tomášek Václav Jan –
Torguemada Tomas – 260
Toscanini Artuto – 196
Trávníček Jiří – 271
Trča Stanisalv – 271
Trefulka Jan – 106
Trensmontant Claude – 271
Trockij Lev Davidovič – 66
Troiat Henri – 271
Truscott Peter – 271
Třebízský Václav Beneš – viz Beneš
Tříška Josef – 272
Tuckderová Karla – 216
Tučková Dana – 201
Tulard Jean – 272
Tutanchámon – 261
Tyl Josef Kajetán – 55
U
Urbani Carlo – 97
Usáma bin Ládin – 262
V
Václav svatý – 263
Václav IV. – 234
Vacek Karel – 175
Vaculík Ludvík – 82
Vácha Stanislav – 106
Valenta Edvard – 106
Valéry Paul – 119
Vančura Vladimír – 106
Vanoušek Alois – 272
Vargas Llosa Mario – 102
Vavřinová Valburga – 272
Vega Lope Felix Carpio – 46
Včelička Géza – 124
Vega Carpio Lope Felix – 46
Vejvanovský Pavel Josef – 160
Velebil Milo – 121
Velínský Jaroslav – 106
Ventura Lino – 78
Venturová Odette – 272
Verdi Giuseppe – 160, 164, 196, 252
Vergilius Publius Maro – 30
Verlaine Paul – 114
Viewegh Michal – 91
Vinci Leonardo – viz Leonardo
Viklef Jan – 251
Viklický Emil – 42
Villon Francois – 42, 43
Vladislav Jan – 135
Vlasov A. A. – 263
Vlček Emanuel – 272
Vojnovič Ivo – 102
Vojtěch svatý – 263
Vojtěchovský Miloš – 4
Volf František – 180, 270
Voltaire, vl. jm. Francois Marie Arouet – 49, 102
Vomáčka Boleslav – 161
Vondráček Lubomír – 272
Vondráček Vladimír – 4
Vorlíček Václav – 107
Voskovec Jiří – 106
Vostrá Alena – 106
Vrba Pavel – 175, 272
Vrchlický Jaroslav – 106, 115
Všetečka Jiří – 272
Vycpálek Josef Vratislav – 163
Vycpálek Ladislav –163, 252
Vyčítal Honza – 177
Vyhlídal Oldřich – 131
Vykoupil Libor – 272
Výrut Karel – 272
Vyskočil Jiří – 272
W
Wagner Richard – 164, 264
Waldhauser Jiří – 272
Walher – 40
Walter Raleigh – 45
Washington George – 50
Weis Margaret – 106, 272
Werich Jan – 106, 125
Washington George – 50
Weil Kurt – 160
Wenzl Oldřich – 132
Wetinghouse George – 226
Wiesel Elie – 85, 102 263, 272
Wiesenthal Simon – 263
Wilde Oskar – 61, 272
Wilder Thornton – 71
Williamson Ron – 216
Whirter Ross – 82
Wilde Oscar – 61
Wilder Thornton – 71
Wohlschlager Leopold – 75
Wojnar Ervin – 122
Wolker Jiří – 8, 122, 145
Wolf Fred Alan – 95
Woody Allen – 99
Wykrent Jaroslav – 177
Y
Young Edward – 264
Z
Zábrana Jan – 7
Zahradníček Jan – 106, 125, 221
Zachová Jana – 268
Zajíc Jan – 6, 105, 264
Zarathustra – 224, 245
Závada Vilém – 106, 125
Zdechovský Tomáš –
Zelenka Zdeněk – 107
Zeyer Julius – 106, 114
Zíbrt Čeněk – 179
Zindulka Stanislav – 86
Zirkus Julius – 272
Zoon Ina –96
Zvěřina Josef –
Zweig Stefan – 117
Ž
Železný Ivo – 267, 269, 270
Žižka Jan – 104, 211
MIROSLAV SÍGL: CO VÍME O SMRTI
Vydalo nakladatelství Epocha, Kaprova 12, 110 00 Praha 1
telefon 224 810 352 – 3
e-mail: epocha@epocha.cz,
416 stran, ilustrováno, doporučená cena 349 Kč.
K dostání u všech knihkupců,
jinak lze kontaktovat přímo nakladatelství.
V naší české literatuře chybělo dosud populárně naučné dílo o životně důležitém fenoménu, jakým je smrt. Autor se v něm snaží zaplnit jedno prázdné místo, zahrnující komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob.
Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání. Co o smrti najdeme v bibli, žalmech, mešních modlitbách, co říkají staroegyptské mravní nauky, čínský myslitel, talmud nebo korán, autoři období humanismu, baroka a osvícenství. A jak přemýšlejí současní vědci mnoha oborů, dospívající v moderním věku k interdisciplinárnímu přístupu k dalšímu bádání.
Jak se projevuje smrt v dílech literátů, hudebních umělců a dalších tvůrců, o čem vypovídají hřbitovní nápisy spojené s lidovou poezií, logicky zde rozčleněné pro užití těch, kteří takové nápisy hledají, v kolika písních znárodnělých a zlidovělých se objevují verše o posledních věcech člověka, které nejčastější skladby znějí smutečními síněmi. Jsou tu lidové tradice, pověry a zvyky, trefná lidová rčení a přísloví, místopisné názvy, výklady snů, ale také vtipy, osvěžující naši zvolenou tématiku.
Encyklopedie zahrnuje další závažná témata, jakými jsou vraždy a sebevraždy, trest smrti, stáří a úmrtnost, péče o umírající se srovnáním ve světě a u nás.
Jaké jsou zákonné normy, týkající se těchto otázek, na základě nichž se poskytují u nás pohřební služby, jaké máme svátky zemřelých. a proč je uctíváme. Nechybějí informace o pohřebištích, kostnicích a krematoriích, zevrubný seznam muzeí a památníků v naší zemi.
Abecední část encyklopedických hesel začíná A – Adamem a končí Ž – životem. Takový může být i výklad nekonečného žití, lze začít s jeho koncem a dojít na začátek, jak se to názorně podařilo autorovi, o němž lze získat bližší informace v encyklopedii Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století anebo na jeho webové stránce.
Milí čtenáři těchto internetových stránek, ozvěte se mi, prosím. Čekám na každou připomínku, sebemenší ohlas a předem děkuji.
————————————————————————————————-
život a smrt ± periodikum pro všechny generace ±
zakladatel, redaktor a vydavatel Miroslav Sígl
autor knihy Co víme o smrti (vydalo nakladatelství Epocha, Praha 2006) ± e-mail: miroslav.sigl@seznam.cz, Káranská 338/34
108 00 Praha 10 – Malešice, www: miroslav.sigl.cz
