Od října roku 2010 byly zprovozněny tyto nové stránky, na kterých se budou objevovat mé články, informace o blížících se akcích a další zajímavosti.

život a smrt

ročník I.● číslo 1

Dvojjedinnost. Začátek a konec. Alfa a omega. Líc a rub. Slunce a stín. Světlo a tma. Teplo a zima. Láska a nenávist. Pravda a lež. Den a noc. Zdraví a nemoc. Mír a válka. Demokracie a totalita. Proto také – život a smrt. Objevujeme smysl života a snažíme se pochopit smrt. Od kolébky ke hrobu. Co všechno jsme se naučili? Co všechno jsme prožili? Jaké události a jací lidé ovlivnili náš život? Na kolik našich otázek se nám dostalo odpovědí? Jak jsme odpovídali my? Jak jsme ovlivňovali druhé?

Klademe si vůbec někdy podobné otázky? Jak kdo a jak kdy. Filozofové a lidé filozoficky založení se jimi zabývají – téměř bez přestání, s velkým či menším zaujetím. Lidé píší knihy. S naším vědomím či bez něho se odehrávají různé osudy, ve stejnou dobu se lidé rodí a jiní odcházejí navěky. Jsme svědky uvěřitelných i neuvěřitelných příběhů. Lidé se rodí, lidé zabíjejí. Sami sebe, své druhy i své nejbližší nebo své odpůrce, nepřátele. Proč je tomu tak? A proč se o tom ještě píše, točí filmy, hrají se divadelní představení, zpívají písně?

A teď dokonce jednoho z nás napadlo vydávat o tom všem periodikum, jaké tu dosud nebylo. Stojíme u zrodu něčeho, co také zanikne, neuchopí-li se stejné myšlenky někdo další či nepřevezme-li do rukou pokračování.

Přitom nevím, kdo toto periodikum bude číst, kdo je objeví a stane se jeho uživatelem, čtenářem, spolupracovníkem, doporučovatelem, ale také, zda se najdou jedinci, kteří je zatratí, znectí a odmítnou?

Ať tak či onak, něco autora těchto řádek a zároveň jejich vydavatele nutí či podněcuje, motivuje, aby své dílo započal, aby v něm pokračoval, aby prospíval těm, kteří se chtějí dozvídat co nejvíce o životě a smrti. Není tomu tak dávno, co podobná témata byla tabuizována. To byl jeden extrém, zatímco jsme nyní svědky extrému obrácenému – vše je dovoleno, neexistují ani morální zábrany, zábrany lidského svědomí. Snahou editora bude – nejít od extrému k extrému, ale obrážet realitu, rozumět životu i smrti pomocí této reality.

Rozhovor na věčně živé téma

Poslyš, Mírku, Tvoje kniha Co víme o smrti vyšla na přelomu roku 2006-07 v nakladatelství Epocha s moc pěknými uměleckými snímky Evy Zítkové na 416 stranách, a od té doby uběhlo už zase mnoho týdnů, měsíců a let – Tys tu tématiku opustil?

Jak vidíš, milá přítelkyně, z tohoto internetového časopisu, že se mě věčně živá problematika života a smrti drží a že by bylo škoda ji dále nesledovat. Nakupilo se za tu dobu v mém archívu a dokumentačně informačním přehledu velké množství zajímavých dokladů, písemností a dokumentů, z nichž mohu občas něco aktuálně použít, ale už to „prázdné místo“ nedoženu pořádně zaplnit.

Poslední zachycená událost v knize, kdy se její stránky uzavíraly, korigovaly a bylo možné do ní vsunout poslední ještě poslední citát, nese datum 30. března 2006. Spisovatel Jan Balabán tehdy napsal, že píše povídky a skoro ve všech se objevuje motiv smrti a smysl té smrti…

Nebo ještě jsem zachytil do přehledu literatury použité a doporučované vepsat knihu Georga Scherera „Smrt jako filozofický problém“, která také vyšla krátce před uzávěrkou.

Jak byla kniha Co víme o smrti přijata naší veřejností, recenzenty a Tvými přáteli?

Jejda, to mě nutíš vzpomínat na hodně zasuté události! Velkou autogramiádu uspořádali mí přátelé v Masarykově kulturním domě na Mělníce. Z knížky se tam recitovaly verše, například slavný Shakespearův sonet „Jsem unavený, nechce se mi žít, když lumpovi se metál připíná…“. Dcera Lenka tam přivezla pro účastníky občerstvení v duchu tématiky cukrářské „rakvičky“ a „věnečky“, bylo tam i veselo, díky vtipům, které jsou v mé knize rovněž obsaženy.

Velkolepá autogramiáda se konala v Praze v Domečku pod skalou v Prokopském údolí za účasti nejméně stovky přátel, známých a čtenářů, jak jsem o tom napsal do internetových Pozitivních novin 15. 6. 2007. Šlo o „pohřební slavnost “s patřičnou výzdobou, v níž nechyběly márnice, popravčí špalek, katakomby, zeď nářků, šibeniční vrch,. boží muka… K jídlu se podávala večeře Páně, uzené maso mrtvého prasete, pila se mrtvá voda, pohřební pivo, zpívaly a hrály se známé pohřební a smutné písničky, přijelo divadlo makléřů s rakví a agenturou, nabízející klidnou smrt v pohodě – těch nápadů a převleků účastníků bylo nepřeberné množství – fantazie spojená s humornou nadsázkou popustila svou uzdu.

Ale vážněji – o knize napsaly mj. thanatoložka RNDr. Helena Haškovcová, DrSc. z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, MUDr. Marie Svatošová, jedna ze zakladatelek hospicového hnutí u nás, recenzentka Lidových novin Marta Švagrová, další články otiskly Literární noviny, Katolické noviny, Listy a další média, v Českém rozhlasu měli se mnou rozhovor a zvlášť ještě povídání o knize připravila Jana Klusáková…

Kniha ještě leží na knižních pultech na skladě v nakladatelských regálech, což nás spolu nakladatelem a všemi, kdo se na knížce podíleli, velmi mrzí, protože v naší populárně naučné literatuře takové dílo je stále ojedinělé. Jde o encyklopedii včetně výkladového slovníku, včetně geneze celé problematiky od dob pohanských až po současnost.

Co by se muselo stát, aby ty stovky knížek neležely stále ladem…? Odrazuje čtenáře titul? Odrazuje je hluboce zakořeněné tabuizované téma?

Nevíme? Přitom – sám nakladatel říká, že se nesetkal s nepříznivou reagencí. Každý, kdo si knížku koupil nebo si ji jen prohlédl, rychle zjistil, že knížka je i velmi praktická, kolik je tam v ní hřbitovních nápisů, citátů, podkladů k nekrologům a smutečním projevům, že by ji mohli využívat pracovníci Pohřebních služeb, obecní úřady, duchovní sféra… Všechny tyto subjekty byly přitom osloveny.

Máš alespoň nad vydáním té knihy z něčeho radost?

Ale ano, nesmím zapomenout na zájem některých mladých vysokoškoláků, kteří si za téma svých diplomních, bakalářských či dalších prací vybrali téma o smrti, umírání a péči o umírající u nás a ve světě. Poskytl jsem už téměř desítku rozhovorů a odpověděl na velké množství otázek, které mi mladí lidé položili. Postupně je asi zveřejním v tomto periodiku.

Víš, co mi v knize chybí? Jmenný rejstřík!

Nejsi jediná, má milovaná čtenářko. Rejstřík se jmény – a je jich více než tisícovka – jsem zpracoval, leč z ekonomických důvodů už zařazen nebyl. Kniha by se tím značně prodražila – tvrdil mi nakladatel.

Ale každému čtenáři, který o ten jmenný rejstřík požádá e-mailem, ho pošlu rovněž e-mailem. Udělám to rád a nezištně. Po krátkém přemýšlení: Posléze jsem se přece jen rozhodl uveřejnit ho v tomto periodiku jako přílohu pro mé věrné čtenáře.

Můžeš posloužit nějakou historkou na závěr našeho rozhovoru?

Moc jsem se smál spolu se stovkami rozhlasových posluchačů, když si Jana Klusáková v rozhlasu vypůjčila některé vtipy z mé knížky. Například: „Babičko, kam jedete s tím kolem?“ – „Na hřbitov, synáčku.“ –„ A kdo to kolo doveze zpátky?“ Nebo citace nápisu z londýnského hřbitovního náhrobku: „Zde leží má drahá manželka, zatímco já odpočívám doma v pokoji…“ Poslední vtip v tomto rozhovoru, ale v knize jich je vícero: „Nejhorší obavy vegetariána??? Že bude pohřben v masovém hrobě“.

Slyšeli jsme v rozhlase

Za 60 let kněžského života děkoval Jaroslav Škarvada (*14. 9. 1924- 5. 6. 2010), emeritní pražský světící biskup a titulární biskup litomyšlský, osobnost československého exilu z časů komunistické totality. O něm se často mluví jako o „nenapravitelném optimistovi“, který svou dobrou náladou dokáže „nakazit“ všechny kolem sebe. A přitom prošel tolikerou beznadějí a zažil těžké chvíle 20. století. Sám jeho život je ovšem svědectvím o naději. Jeho životní pouť byla a i nadále jistě bude pro mnohé oporou, neboť dává tušit, z jakého životadárného pramene Škarvada čerpá. Jeho život je totiž svědectvím o Boží lásce, o zmrtvýchvstalém Kristu.

Rodiče Jaroslava Škarvady se sice kdysi rozhodli, že žádné děti mít nebudou, ale dopadlo to jinak. Člověk míní a Pán Bůh mění. „Pán mě tady prostě chtěl mít“, říká biskup Škarvada ve své knize Svedl jsi mě, Hospodine (kde hovoří s Bohumilem Svobodou). Ačkoli byli věřící a modlili se doma, rodiče Jaroslava Škarvady nechodili do kostela. Ani, jak sám vypráví, nechápali, že by to bylo nějak v nepořádku. Ve škole měl sice budoucí biskup dobrého učitele náboženství, ale v otázkách teologie byl ve svých školních letech odkázán sám na sebe.

Chodil po Praze a hledal duchovního vůdce a v Sumě teologické Tomáše Akvinského studoval odpověď na otázku, zda rodící se teolog může jít do Podolí na plovárnu, která je plná slečen v plavkách. Víru tedy nepřejal nějak samozřejmě od rodičů, ale bylo mu „dáno objevit, že víra v živého Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista, něčím tak normálním není. Že je to osobní setkání, a tedy vlastně dar.“

Na gymnáziu pomalu dozrávalo jeho přesvědčení o kněžském povolání. Jeho víru i víru jeho rodičů prohloubila těžká zkouška, kdy za války otce Jaroslava zavřelo gestapo. Od té doby, co se otec šťastně vrátil, bylo samozřejmé, že chodil otec i matka v neděli do kostela a ke svatému přijímání. Jaroslav maturoval za okupace v roce 1943. Za války „zametal a čistil skleníky“ v Ústavu pro ochranu rostlin, ale především chodil na přednášky Studia catholica, neakademického semináře, kde studenti studovali teologii po uzavření vysokých škol. Po osvobození ve studiu pokračoval v Římě.

Od roku 1945 byl posluchačem papežské Lateránské a Gregoriánské univerzity v Římě a později alumnem české papežské koleje Nepomucenum. Studium ukončil doktorátem teologie. Když byl v roce 1949 vysvěcen na kněze, nesměl domů. Kdyby se byl vrátil, šel by pravděpodobně, tak jako mnozí jiní, přímo do kriminálu.

Zatímco chtěl do Prahy, poslali ho jako kaplana do farnosti San Vito al Tagliamento v Benátsku. Sice ještě rok studoval doktorát teologie a čekal, zda se doma něco nezmění, ale protože totalitní režim ničil vše duchovní, podnikl rozsáhlé útoky proti církvi a zavíral jednoho kněze po druhém, odešel roku 1951 do Benátska do diecéze Concordia. Dnes o tom říká, že to bylo druhé „totální nasazení“. Církevní, kterému neutekl. A protože v Římě bylo celé studium na vysoké spekulativní úrovni, musel se praxi duchovní správy učit takříkajíc za pochodu.

Jednou v zimě se třeba stala tato příhoda: „Přijel jsem tedy do vesnice – malý kostelík byl otevřený, ale nikde nikdo. Tak jsem si řekl: No servus, ono se to ohlásí – a nic. Pak šla kolem nějaká babka, tak se ptám, kde jsou chlapi, a ona povídá: No přece ve stáji. Tak jsem šel do stáje, takové celkem nevelké, tak asi pět krav tam stálo. Chlapi tam seděli a mazali karty. Ty krávy holt sloužily jako topení. Tak jsem dělal tu obnovu ve chlívě. Koneckonců proč ne? Kristus Pán se taky narodil v chlívě, tak proč bych já tam nemohl dělat duchovní obnovu, že?“

Po čtyřech letech, které strávil ve farnosti ve městě, jehož obecní rada ho potom, co se stal později biskupem, jmenovala čestným občanem, působil jako profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Tam vyučoval doktor teologie pater Škarvada deset let. Od roku 1955 do roku 1965. Tam také zažil II. vatikánský koncil, „který otřásl světem“, jak dodává. Sledovali spolu se studenty všechny vášnivé diskuze, kdo jakou myšlenku zastával, co říkal Congar a co Ratzinger.

Biskup Škarvada dnes říká, že bylo dílem Ducha svatého, že koncil byl svolán v době, kdy církev měla plno výborných teologů. V té době se také po 19 letech setkal ve Vídni s rodiči a v roce 1967 se poprvé vrátil domů na pohřeb otce. I když se mu do toho moc nechtělo, neboť byl v Chieti spokojený, od roku 1965 začal pracovat jako sekretář kardinála Berana. Po příjezdu kardinála Berana z internace v Radvanově do Říma s ním pater Škarvada spolu s Karlem Skalickým spolupracoval až do jeho smrti v roce 1969. S ním se účastnil zajímavých setkání s koncilními experty a významnými teology a později absolvoval mnoho cest po světě.

Při jedné z cest se mu v Americe stala tato příhoda: „… nějaký Indián jmenoval pana kardinála čestným náčelníkem indiánského kmene Chippewa, věnoval mu nádhernou péřovou čelenku a udělil mu čestný název Clear Sky – Jasné nebe. Bylo to v městě Warsaw v Severní Dakotě. A nějaký pán, který měl zčásti indiánské předky, udělal „Uf“ a zeptal se pana kardinála, odkud jako že je. Pan kardinál řekl, že je z Plzně, a ten pán udělal ještě jednou Uf a pravil, že jeho babička byla taky z Plzně.“

Ve své knize rozhovorů, odkud pochází tato příhoda, to biskup Škarvada shrnul tak, že „Čecha všude najdeš“. V roce 1968 přijíždělo do Říma mnoho krajanů, o které bylo potřeba se nějak postarat. Proto kardinál Beran založil v Římě České náboženské středisko Velehrad určené pro poutníky, na jehož budování se výrazně podílel právě biskup Škarvada.

Po smrti kardinála Berana, který je jako jediný Čech pohřben mezi papeži v chrámu sv. Petra, působil Jaroslav Škarvada jako koordinátor duchovní služby českých krajanů rozptýlených po celém světě. Současně v letech 1970-1991 byl také spolupracovníkem vatikánského Státního sekretariátu. Kontakty s krajany po celé Evropě, k nimž docházelo při cestách s kardinálem Beranem, se záhy staly jeho hlavní pracovní náplní. Vlastně to začalo již starostí o uprchlíky po roce 1948. Úkolem bylo pečovat o exulanty nejen po duchovní stránce. Nový koordinátor začal jezdit po Evropě a dalších kontinentech, aby navazoval spojení a zakládal česká misijní střediska. Vznikla pevná síť, která měla v době největšího rozmachu asi 50 center.

Činnost koordinátorů duchovní služby pro uprchlíky z komunistických zemí však nebyla zcela v souladu s „ostpolitikou“ Vatikánu. Situace se změnila až s nástupem papeže Jana Pavla II., který dal exilům komunistických zemí biskupy. 18. prosince 1982 byl pater Škarvada jmenován titulárním litomyšlským biskupem a 6. ledna 1983 byl papežem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysvěcen. Úkolem jeho biskupské služby bylo nadále řízení pastorace českých krajanů v zahraničí. Nejen starostí o exulanty, ale také na vlnách Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a Vatikánského rozhlasu se Jaroslav Škarvada významně podílel na obraně svobodného a nezávislého myšlení před zvrácenou komunistickou demagogií.

Ve svých proslovech pomáhal posluchačům uvězněným za ostnatými dráty udržovat naději, že Československo se stane znovu svobodnou zemí. K tomu se schylovalo, jak tušil, již v průběhu roku 1989. V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Jako biskup sídlící v Římě se zúčastnil konsistoře, na které se schvalovaly kanonizace. A tak na prahu nové éry pomáhal organizátorům s touto předzvěstí nových svobodných časů.

Biskup Škarvada se snažil co nejdřív dostat do revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil domů. Setkal se s Václavem Havlem a mnoha dalšími, kteří mu předávali informace pro Řím. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a předložil mu pozvání pozdějšího prezidenta Havla k návštěvě. Stal se pověřencem papeže pro přípravu cesty do Československa. V Římě si sice všichni mysleli, že samozřejmě zůstane na své pozici, biskup Škarvada se však chtěl vrátit do Prahy. 28. srpna 1991 byl jmenován pražským světícím biskupem. Od listopadu 1991 do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze a od ledna 1993 do září 2002 byl proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

Po dovršení 75 let požádal papeže na základě Kodexu kanonického práva o uvolnění z úřadu biskupa. Jan Pavel II. jeho žádosti vyhověl 25. září 2002. 28. října 2003 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 18. prosince 2003 byl jmenován delegátem Svatého stolce pro rytířský Řád křížovníků s červenou hvězdou Stále biřmuje a dále se setkává s mnoha lidmi a nechává se zvát tam, kde rádi uslyší o jeho životě vedeném vírou ve vzkříšeného Krista. Při příležitosti svých 80. narozenin v roce 2004 v jednom z mnoha rozhovorů řekl: „Vůbec mě nemrzí, že je mi 80 let. Ani nemám přání, aby mi bylo znovu 30. Jsem naopak rád, že moje cesta vyvrcholí. Jsem v cílové rovince. Konec mě neděsí, naopak spíše přitahuje. Věřím v setkání s Kristem. Takže si popískávám a jsem rád.“

Věčná inspirace nových knih

Život a smrt ve stínu pyramid (autor Miroslav Bárta, vydalo nakladatelství Paseka, Praha)

Vidět sekvoje a zemřít (autor Jiří Kostúr, nakladatelství Akcent, Třebíč)

F. M. Dostojevskij – život a dílo (autor Radko Pytlík, nakladatelství Emporius, Praha)

Plazma – pátrání po látce, z níž je utkána duše (autor Holger Kalweit, který předtím vydal tři Knihy mrtvých, vydalo nakladatelství Eminent, Praha)

Bůh před soudem (autor Gerhard Padderatz, nakladatelství Maranatha, Praha)

Tanec smrti (autor August Strinberg, dva díly, nakladatelství Artur, Praha)

Tibetská kniha mrtvých (autor překladu Josef Kolmaš, nakladatelství Argo, Praha)

Obchodník se smrtí (autor Hugh Laurie, nakladatelství XYZ, Praha)

Lord Mord (autor Miloš Urban, nakladatelství Argo, Praha)

Smrt českého psa (autor Janusz Radnicki, nakladatelství Protimluv, Ostrava-Zábřeh)

Láska a smrt (autor Siegfried Obermeier o životě F. Villona), Knižní klub)

Popravy slavných (Libor Budinský, Knižní klub, Praha)

Země zalévaná krví (Helmuth Nowak, Baronet, Praha)

Smrtící sudoku (Sheley Freydont, Baronet, Praha)

Mrtví po soumraku (Charlaine Harris, Baronet, Praha)

Jak jsem zabila maminku (Olga Walló, Labyrint, Praha)

Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů (P. Vlčková, Libri, Praha)

Kniha hřbitova (Neil Gaiman, vydal Bohuslav Svoboda – POLARIS)

Natočili film

V Polsku měl premiéru film s výmluvným názvem: Popiełuszko. Jde o životopis kněze Jerzyho Popiełuszka, který se stal známým jako duchovní stoupenců Solidarity. V roce 1984 (19. října) byl brutálně zavražděn příslušníky komunistické tajné služby. Působil od počátku aktivit Solidarity v roce 1981 její kaplan. Stal se tak nepohodlným tehdejším komunistickým úřadům.

Film natáčeli jeho tvůrci celkem 7 měsíců ve 14 polských městech za účasti sedmi tisíc herců a komparsistů. Kritika krátce po premiéře ocenila zejména představitele hlavní role Adama Woronowicze. Aby byl v roli Popiełuszka co nejvěrohodnější, strávil několik týdnů v semináři. Učil se mimo jiné, jak nosit sutanu, a s duchovními absolvoval jejich každodenní program. Vstával v šest hodin ráno, chodil na meditace a všechny modlitby.

Film je má jednu zvláštnost, která vyvolává rozpaky. Polský primas kardinál Glemp v něm totiž hraje sám sebe. Snaží se údajně napravit svůj obraz v očích veřejnosti. Kardinálova role v cause Popiełuszko je totiž pochybná. Glemp podle svědectví pamětníků a Institutu národní paměti spolupracoval s tehdejším komunistickým vedením Polska. Jeho roli ocenil i generál Jaruzelski, když na adresu kardinála prohlásil. „Je to muž, který s námi může v rámci uklidnění situace v zemi spolupracovat.“ Když věřící začali požadovat zahájení procesu beatifikace, Glemp podle archívů komunistické tajné služby prohlásil. „Dokud budu primasem, proces blahořečení nezačne.“ Začal nakonec až v únoru roku 1997, tedy více než 12 let od Popiełuszkovy mučednické smrti.

Vysílala televize

(Poslední role Anny Letenské: Komedie ve stínu smrti)

Jednou z bolestných ztrát, které postihly v době nacistické okupace české divadlo a film, byla tragická smrt Anny Letenské (*29. 8., rodné jméno Svobodová) z Divadla na Vinohradech. V roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha společně se svým manželem, architektem Vladislavem Čalounem, u sebe nechali přespat MUDr. Břetislava Lyčku, který ošetřil jednoho z atentátníků – Jana Kubiše. Když hned druhý den gestapo lékaře zatklo, po čase neunikl zatčení ani architekt Čaloun. Jeho manželka zůstala ještě pár týdnů na svobodě, o což se údajně zasloužil filmový producent a majitel firmy Lucernafilm, v jehož produkci byl právě natáčen film „Přijdu hned“. Anna Letenská v něm hrála důležitou postavu. O tom, že její zatčení a následná poprava je odložena, prý – podle výpovědi režiséra tohoto filmu, Otakara Vávry – věděl kromě Miloše Havla už jenom on. Premiéra filmu se konala dva měsíce po popravě Anny Letenské. Byla zastřelena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausenu.

Pocházela z kočovné divadelní rodiny a vyrostla z ní výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy. Svou filmovou kariéru zahájila před začátkem okupace a druhé světové války. Dokument Poslední role představuje nesporné umění Anny Letenské a rovněž odhaluje, jak se tragické události opravdu udály. Ač je to s podivem, doposud tak nikdo zatím neučinil, aniž by se navíc vyvaroval mnohých nejasností, nepřesností, ba dokonce i omylů.Scénář: Pavel Taussig. Režie: Roman Vávra. Dramaturgie: Jiří Sirotek. Vedoucí projektu: Čestmír Franěk.

Z dramatického umění

SMRT V BENÁTKÁCH – slavná opera Benjamina Brittena (* 22. 11. 1913 †4. 12. 1976), britského skladatele, dirigenta a pianisty, měla premiéru 26. 2. 2009 ve Státní opeře v Praze. O stejnojmenné novele Thomase Manna (1875–1955) uvažoval Britten mnoho let. Spisovatelova syna Golo Manna znal z USA, kde žil v prvních letech 2. světové války, a snadno získal jeho souhlas. V září 1970 požádal o libreto Myfanwy Piperovou (1911–1997), s níž spolupracoval. (Děj novely asi mnohý zná díky slavnému filmu Luchina Viscontiho z roku 1971 s Dirkem Bogardem v hlavní roli.) Tuto poslední operu psal Britten v době, kdy čelil silnému fyzickému i psychickému vypětí: věděl o nezbytnosti vážné srdeční operace, ale odkládal ji, než operu dokončí. Do díla vtělil jakýsi souhrn svého celoživotního tvůrčího úsilí. Premiéra se uskutečnila v Anglii 16. 6. 1973 s Peterem Pearsem v titulní roli. Hudba Smrti v Benátkách je celkově uměřená a úsporná, dílo jako celek navozuje velice výraznou atmosféru rozpomínání a tvoří vrchol Brittenovy dráhy operního skladatele.

Státní opera Praha uvádí Smrt v Benátkách v koprodukci s festivalem v Aldeburghu, s festivalem v Bregenzi a s Opérou de Lyon (květen 2009). Nad českou premiérou opery převzala záštitu velvyslankyně Velké Británie a Severního Irska v České republice Linda Duffield, a velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Helmut Elfenkämper.

Premiérové publikum, na kterém byla patrná koncentrace a zaujetí po prožitku unikátní estetické síly, odměnilo na závěr nadšenými ovacemi orchestr, sbor a celý inscenační tým v čele s režisérem Yoshi Oidou. Salva potlesku mnohokrát za sebou uvítala představitele hlavní role, britského tenoristu Alana Oka, nadšenými ovacemi publikum ocenilo barytonistu Petera Savidge a dirigenta Hilary Griffithse.

Odborná veřejnost jednoznačně považuje nastudování Smrti v Benátkách za výjimečný čin operní sezony. Pět hvězdiček – nejvyšší možné ocenění kulturní rubriky Lidových novin, získala inscenace od renomované recenzentky Heleny Havlíkové.

Kdo má pochybnosti o smysluplnosti dvou operních souborů v Praze, měl by Brittenovu Smrt v Benátkách povinně navštívit. Státní opera v ní navázala na dlouhou řadu inscenací, které se zapsaly do naší novodobé operní historie. Znovu dokázala, že dva samostatné operní domy v metropoli mají ve středoevropské kulturní tradici svůj smysl i oprávnění. Umělecká soutěž je vždy zdravější než monopol. Bude na příštím intendantovi Státní opery, aby se mu dařilo dramaturgií a kvalitou produkce nezávislou pozici této pražské scény udržet a rozvíjet.

Řekli nebo napsali

Jan REJŽEK: Zase ty nekrology (Lidové noviny, 19. března 2009)

Před časem jsem se vyznal z úchylky, která se zove psaní nekrologů. Již přes dva roky tvořím pohřební stránku do časopisu Týden a dlouhá léta do měsíčníku Filmový přehled. Občas si přitom připadám jako cynik, jenž netrpělivě podupává u funebráckých bran, kdy zase přivezou někoho zajímavého, ale prosím včas, do uzávěrky…

Potěšilo mě, že nejsem sám takto postižený. V USA dokonce existuje Společnost profesionálních autorů nekrologů, která pořádá pravidelná sympozia a udílí ceny za nejlepší článek. Nejde o žádné ponuré brachy, neboť se vždycky společně bujaře vyfotografují na místním hřbitově. Členka, bývalá spolupracovnice magazínů Life a Esquire Marilyn Johnsonová, navíc napsala o naší profesi knížku s pěkným názvem Je hotovo: Ztracené duše, šťastné mrtvoly a perverzní radosti nekrologů.

Z Ottova slovníku naučného jsem zjistil, že původně šlo o záznamy, jež si vedly jednotlivé církve o úmrtí svých biskupů a kněží, odtud pak tuto zvyklost převzaly kláštery a při mši se četla jména zemřelých, za něž obec nábožná konala modlení. Doufám, že se o tomto žánru učí i dnešní studenti žurnalistiky. Je totiž náročný, neboť by měl na krátké ploše shrnout vyhaslý život v nejtypičtějších faktech. V Čechách ovšem stále panuje podivný obyčej okamžikem smrti milostivě zapomenout na umrlcovo případné dlouhodobé členství v KSČ, estébácké práskání a jiná svinstva v bývalém režimu.

Však jsem si užil své po sebevraždě Karla Svobody (hudebník *19. 12. 1938 †28. 1. 2007) s připomenutím jeho angažmá při antichartě. Nebo s Jiřím Sequensem (filmový režisér *23. 4. 1922 †21. 1. 2008).

Že jsem nekrologistou, vlastně zavinil zvěčnělý filmový kritik Jiří Cieslar (*7. 2. 1951 †16. 1. 2006). Když jsem mu do někdejšího čtrnáctideníku Záběr nosil recenze na nablblé normalizační snímky a bázlivý šéfredaktor nám je házel na hlavu, Jirka ironicky pravil: „Piš radši nekrology na americké herce, ještě se zaradují, že umřel další představitel kapitalistické kultury“. Stalo se, tesání malých pomníčků mě začalo bavit a držím se ho dodneška…

Co jsem napsal o nevalné úrovni tuzemských nekrologů ptřed dvěma lety do Lidových novin, můžu jen opakovat. Především nechápu, podle jakého klíče ČTK a jiná média vybírají, kdo ze zesnulých stojí za zmínku. Asi to souvisí s kuchyňským rozhledem líných Aniček Pučmidrátových, jež momentálně po redakcích pracují. Kdyby byl člověk odkázán na tyto zdroje, nedozvěděl by se, že od počátku tohoto měsíce skonal, pokud jde pouze o filomovou oblast, Felliniho stoletý (!) nerozlučný scénárista Tulilo Pinelli, maďarský režisér skvělého Svědka Péter Bascó a jedna z nejlepších hereček 50. let, oduševnělá Betsy Blairová, známá z Mannova Martyho či z Antonioniho Výkřiku. Obnažená ňadra Ivety Bartošové, zachycená fotografem Blesku na její dovolené v Egyptě pro věčnou paměť národa, jeví se v této souvislosti coby symbol nesmrtelnosti Chrousta.

Jan Rejžek (* 21. června 1954, České Velenice) je český hudební kritik, novinář a fotbalový fanoušek. V sedmdesátých letech přispíval do časopisu Gól, později do časopisu Melodie (sám uvádí, že ze sta recenzí bylo 70 pozitivních a 30 negativních, ale lidé si prý pamatují jen ty negativní). Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně legendární Lipnice 1988, kde na pódium pozval tehdejšího dizidenta Václava Havla. Po listopadu 1989 byl úředníkem v Kanceláři prezidenta republiky, pak tiskovým mluvčím politické strany ODA, krátce redaktorem Československé televize a českého vysílání rádia Svobodná Evropa. Nadále pracuje pro Český rozhlas 6 (hudební pořad Kaleidoskop) a s Vladimírem Justem (Kritický klub Jana Rejžka) se společně vyjadřují převážně ke kulturním událostem. Jde o jakési pokračování podobného pořadu Katovna, který uváděla Česká televize. Pravidelně píše sloupky „Poslední slovo“ do Lidových novin. Životopisná data jsem vsunul do citace jeho článku dodatečně – čili redakce, chcete-li.

Čím se zabývá lékařská věda

ČASOPIS STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU přinesl stať kolektivu autorů o smrtelných případech pneumonie, vyvolanými kmenem Staphylococcus aureus s produkcí Pantonova – Valentinova leukocidinu (PVL). Tyto kmeny vyvolávají závažná onemocnění, ze 75 % vedou ke smrti.

První případ úmrtí byl zaznamenán v závěru roku 2007. Mladík ve věku 22 let byl hospitalizován s bolestmi na hrudi, zvracel a měl vysokou teplotu s třesavkou. Byla diagnostikována oboustranná pneumonie a nasazena příslušná terapie. Stav se zhoršoval i na Jednotce intenzívní péče a jednotce ARO, kde došlo k totálnímu selhání. Případ byl podrobně popsán v časopisu Praktický lékař z roku 2008.

Druhým pacientem byl desetiměsíční dobře živený chlapec, u něhož se vyvinula oboustranná pneumonie, došlo k sepsi a hypoxemii, stav se nezlepšil ani na jednotce ARO, kde pacient s krvácením do hrudníku 14. den hospitalizace skonal.

Třetí pacientkou byla 65letá polymorbidní žena. Zemřela na abscedující pneumonii po chemoterapii a radioterapii.

Čtvrtou je 21letá pacientka, léčená na infekční ambulanci, v anamnéze měla již několik infekcí horních cest dýchacích virového původu. Konečná diagnóza: herpetická meningoencefalitida. Léčba na JIP a ARO a čtvrtý den dívka umírá navzdory všem zákrokům a vyšetřením.

Podle zahraničních zdrojů se ve všech případech podílí na úmrtí pacientů stafylokoková pneumonie. Příznaky, které by měly vést k podezření na abscedující pneumonii definovali odborníci Velké Británie a zveřejnilo je na svých stránkách anglické ministerstvo Department of Health.

Stafylokokové pneumonie, vyvolané kmenem s produkcí Pantonova-Valentinova leukocidinu (PVL), jsou velice závažné a život ohrožující infekce. Je nutná co nejrychlejší a nejefektivnější terapie. Důležitost indicií je přítomnost genů, kódujících PVL u zachyceného kmene S.aureus. Státní zdravotní ústav je schopen zjistit tento faktor virulence během 24 hodin.

Poslední sbohem – in memoriam

† Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 *(18. dubna 1937 v Praze), český architekt, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko tzv.“kulaťáku“ v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun and Partners. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977). Roku 1975 získal britské občanství. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.

Společně s Amandou Levete, která se stala jeho profesní partnerkou na sklonku 80. let, byli jedinou neamerickou společností, která pracovala pro NASA. Zde si mohl osvojit práci s moderními materiály a technologiemi. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru do dnes.

Z jeho realizací: Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích, Národní knihovna na Letné v Praze, Naples Subway Universita 2003, Project Zed London, Green Bird . Realizace vítězného projektu Future systems na muzeum Maserati v Modeně je plánována na rok 2009.

Zaujal světovou veřejnost stavbou obchodního domu Selfridges Building v Birminghamu. Podílel se i na výuce na univerzitách ve Velké Británii, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih (Album, Česká inspirace, Sketches).

U nás vešel v širší známost veřejnou diskusí, kterou vyvolal jeho návrh na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni v Praze, organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, novináři přezdívané chobotnice nebo blob. Důvodem diskuse bylo nejen modernistické pojetí budovy, ale především vyhodnocení architektonické soutěže, v níž byl jako nejlepší vybrán projekt, který nesplňoval některé základní zadávací podmínky (zejména skladování knih pod úrovní terénu).

† Nejproslulejší pražský kazatel a farář Jiří Reinsberg, již od roku 1946 v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí, zemřel 6. 1. 2009. Narodil se 30.3.1918 v Brně a na kněze byl vysvěcen 19.12.1942 v Římě. Papežským prelátem byl jmenován v roce 1991. Upřímnost a osobitý humor jeho kázání a vyprávění, spjatý s vizí „veselého křesťanství“, působily na jeho posluchače zvláště v letech politického útlaku a ovlivnily nejen mnoho křesťanských osobností, ale zejména širokou veřejnost (míval též „Sváteční slova“ v České televizi).

JMENNÝ REJSTŘÍK encyklopedie Co víme o smrti

(Jde spíše o přehled, jací autoři jsou v knize zastoupeni, stránkování není přesné)

A

Abakuk – 256

Abdiáš – 256

Abd-ru-shin, vl. jm. Oskar Ernst Bernardt – 64, 262, 266

Abelaira Augusto – 99

Abélard Pierre – 99

Adam Tomáš – 91

Adamec Zdeněk – 6, 95, 135

Adler Alfred – 99

Adonias Filho – 99

Ady Endre – 65

Aischylos – 27

Ajtmanov Čingiz – 86

Albee Edward – 99

Albert Julius – 76

Alda Jan – 123

Aldrich Robert – 99

Aleksijevičová Světlana – 99, 266

Alighieri Dante – 100, 110

Amado Jorge – 99

Amin Idi Dada – 217

Andersen Hans Christian – 99

Andreev Georgi Georgiev – 99

Andrejev Leonid Nikolajevč – 63, 99

Andrýsek Oskar – 201

Antoinette Marie – 50

Apollinaire Guillaume – 66

Arany János – 99

Arendtová Hannah – 100

Ariés Phillipe – 6

Aristoteles – 28, 36, 100, 218

Arnold Mathew – 57

Artaud Antonin – 100

Arthur Jean Nicolaas – 60

Attala I. – 261

Augustus Romulus – 39

Aurelius Augustinus – 100

Aurelius Marcus – 33

Avicenna Íbn Síná – 38

Axman Emil – 161

Aznavour Charles – 81

B

Baar Jindřich Šimon – 8, 116

Babel Osaal Emanuelovič – 220

Babits Mihály – 100

Babler František Ottto – 110

Bacon Francis – 42, 45

Baeck Leo – 220

Bach Johann Sebastian – 247

Bachelard Gaston – 192

Bakalová Vlasta – 140

Bakeš Karel – 273

Balabán Jan –

Balajka Miroslav – 106

Balík Jaroslav – 106

Balzac Honoré – 54l

Bandera Stepan – 220

Barnard Christian Neetling – 79

Barnes Oder – 216

Bart Ilja – 102

Bartók Béla – 160

Bartoš František – 163

Bartůňková Jana – 273

Basiková Bára – 92

Baudelaire Charles Pierre – 57, 113

Bauer Jan – 90

Bazin Hervé – 100

Beckett Samuel – 100, 216

Bednář Kamil – 102, 127

Beethoven Ludwig – 52 , 163

Beetsová Bety Lou – 216

Bejblík Alois – 102

Bělohradský Václav – 89, 102

Beneš Edvard – 67, 266

Beneš Karel Josef – 102

Beneš Václav – 119

Beneš Václav Třebízský – 59

Benešová Božena – 102

Bělohradský Václav – 88, 102

Bergrová Zdenka – 135

Bergson Henri – 100

Berlioz Hector Louise – 160, 252

Bernardt Oskar Ernst – 63

Bernhardt Alexandr – 266

Bezouška Bohumil – 9

Bezruč Petr – 115

Biebl Konstantin – 121

Bizet George – 58

Blatný Ivan – 129

Bojar Pavel – 128

Bojas Josef – 211

Bonuš František – 163

Borchert Wolfgang – 79

Boromejský Karel – 221

Boss Medard – 192

Botto Ján – 100

Brabec Jaroslav – 106

Bradbury Ray – 100

Bradleay Stanley – 91

Bradley R. Bleefed – 266

Brahms Johannes – 58, 160, 252

Branislav František – 123

Britten Benjamin – 252

Brod Max – 221

Broch Hermann – 100

Broj Stanislav – 91

Bronteová Emily – 56

Brousek Antonín – 102

Brož Josef – 132

Bruckner Anton – 160, 219

Brůhová Milena – 102

Bruno Giordano – 42

Brunonová Johana – 110

Brynych Zbyněk – 106

Březina Otakar – 7, 116, 150, 221

Buben Milan – 266

Buber Martin –54, 100

Buddha – 23

Budinský Libor – 266

Buňuel Luis – 73

Bureš Miloslav – 126

Bureš Václav – 269

Burroughs John – 58

Bush Georg W. – 96, 215, 216

Büchner Georg – 100

Byron George Gordon Noel – 52

Bystrov Vladimír –

Caesar Gaius Julius – 30, 221

Camillle Charles – 162

Camus Albert – 54, 77, 100

Carterová Marta – 86

Caruso Enrico – 64

Cato Marcus Porcius – 29

Cebe Jaroslav – 248

Céline Louis Ferdinand – 100

Cervantes Saavedra – 42

Cicero Marcus Tullius – 29

Cieslar Milan – 106

Cílek Roman – 266

Cimický Jan – 102

Cinger František – 94, 269

Claudianus – 34

Cordayová Charlotta – 50

Couperin Francois – 160

Crane Georg – 266

Crevel Rané – 100

Cronin Archibald Joseph – 71

Č

Čačalová Libuše – 102

Čajkovskij Petr Iljič – 163

Čajová Jaroslava –

Čapek Josef – 68, 102, 119

Čapek Karel – 69, 70, 103, 119, 169

Čapek Karel Matěj Chod – 103

Čapka František – 266

Čarek Jan 121

Částek Miroslav – 103, 266

Čech Svatopluk – 8, 171

Čech Vladimír – 106

Čechov Anton Pavlovič – 62

Čelakovský František Ladislav – 112, 156

Čermák Kliment – 61

Černický František – 273

Černohouz Milan –

Černý Václav – 75

Červenka Miroslav – 137

Červený Jan – 154

Čikamacu Monzaemon – 100

Čulík Jan – 267

Čvančara Jaroslav – 267

D

Dalajlama , vl. jm. Tändzin Gjamccho – 88, 267

Daluege Kurt – 224

D´ Annunzio Gabriele – 99

Dante, vl. jm. Durante Alighieri – 100, 110

Darwin Dickens – 55

Davidová Ottla – 81

Davidovič Boris – 101

Debussy Claude – 57, 160

Dědeček Jiří – 141

Delacroix Eugéne – 267

Deml Jakub – 103

Démosthenes – 27

Descartes Francois René – 42, 47

Diblík Jaroslav – 90

Dickens Charles – 56

Diderot Denis – 50

Diega San – 199

Diel Paul – 192

Dietrichová Marlene – 7

Diviš Ivan – 81, 103

Dobrovský Josef – 4

Dobson Ch. – 77

Doležal Jiří – 267

Donizetti Gaetano – 163

Dostalová Leopolda – 196

Dostojevskij Fjodor . Michajlovič. – 100, 227

Drábek Jan – 103

Drda Jan – 127

Dreiser Theodore – 63, 100

Drimmer F. – 267

Dubček Alexander – 103

Durkheim Emile – 199

Durych Jaroslav – 103, 121

Dülmen Richard – 267

Dürrenmatt Friedrcih – 100

Dvořák Antonín – 58, 160, 163, 219, 252

Dvořák Joachim – 267

Dvořák Ladislav – 103

Dvořáková Zora – 267

Dyk Viktor – 69, 150

Dylan Thomas – 102

E

Edelstein Jakob – 227

Edison Thomas Alva – 59, 196, 226

Effenberger Vratislav – 103

Eichmann Adolf – 85, 263

Einstein Albert – 66, 100, 267

Eisenhower Dwight David – 69

Eliáš Alois – 211

Eliot Thomas Stearns – 68

Epikúros – 29

Erasmus. Rotterdamský – 42, 44, 100

Erben Karel Jaromír – 55

Erben Václav – 103

Erbová Karla –

Euripidés ze Salaminy – 27

Exupery Antoine Saint – 73

F

Fábera Miloslav – 103

Fabián Karel – 103

Faulkner Wiliam – 100

Ferdinand I. – 251

Ferronays Pauline – 57

Feuerbach Ludvík – 219

Fialová Květa – 86

Fibich Zdeněk – 160, 163

Field T. R. (Bohdan Šumavanský) – 120

Fikar Ladislav – 103

Fiker Eduard – 103

Filip Ota – 63

Fischerová Daniela – 90

Fischerová Viola – 103

Fischl Otto – 254

Flaubert Gustav – 100

Flavius Josephus – 229

Fleischmann Ivo – 103, 131

Foerster Josef Bohuslav – 160, 196

Fontaine Jean – 48

Formáčková Marie – 87, 103, 270

Forsyth Frederick – 87

Foucalt Michel – 82, 100

Fousek Josef – 164, 178

France Anatole – 58, 114

Francek Jindřich – 267

Frank Josef – 254

František z Assisi – 16

Franz Marie-Louise – 267

Franzen August – 267

Frejka Ludvík – 254

Frejka Tomáš – 91

Freud Sigmund – 3, 62, 199, 219

Frič Martin -106

Friedrich Georg Wilhelm -100

Friml Rudolf – 196

Fromm Erich – 100

Frýd Norbert – 103

Fučík Julius – 103, 125

Fuentes Carlos – 102

Fuka Otakar – 106

Fulghum Robert – 87

Fuks Ladislav – 103

G

Galileo Galilei – 42

Gallus – 30

Gapon Georgij Otec

Gándhí Mahátmá – 63

Gándhiová Indira – 77

Gapon Georgij – 63

Gardavský Vítězslav – 103

Garibaldi Giuseppe – 55

Gellner František – 118

Geminder Bedřich – 254

Gessner Salomon – 100

Ghelderode Michel – 71

Ginz Petr – 229

Glazarová Jarmila – 103

Goethe Johann Wolfgang – 39, 52, 196, 267

Gogol Nikolaj Vasiljevič – 100

Gomez Fernand – 46

Gorin Grigorij – 100

Gott Karel –

Gounod Charles – 163, 219

Graham Gary – 217

Grass Günter – 100

Graun C. H. – 247

Grof Stanislav – 86, 103

Grossmann Jiří – 176

Grosz Anton – 267

Gruber Elmar R. – 267

Gruša Jiří – 103

Guillotin Joseph Ignace – 6, 229

Guth-Jarkovský Jiří – 63, 256

H

Habětín F. K. – 136

Hájek Václav z Libočan – 45

Halas František – 73, 103, 124, 130

Hálek Vítězslav – 113, 150

Halík Tomáš –

Haller Albrecht – 50

Hardy Alexandre – 100

Harrison Ted – 100, 267

Harrod Eagles Cynthia – 267

Hartl Pavel – 267

Hašek Jaroslav – 67, 267

Haškovcová Helena – 3, 5, 90, 103

Hašler Karel – 171

Hauková Jiřina – 103, 128

Havel Václav – 2, 89, 103, 216

Händl Georg Friedrich – 159

Haydn Josef – 159

Heidegger Martin – 4, 54

Hejda Zbyněk – 103

Hejl Vilém -103

Hemingway Ernest – 71, 101, 121

Henlein Konrad – 230

Hérakleitos z Efesu – 27

Herodes Veliký – 230

Herzog Edgar Friedrich – 4

Heřmánek František – 103

Hésiodos z Asker – 27

Heydrich Reinhard – 230

Hickman Tracy – 272

Hikmet Nazim – 124

Hilsner Leopold – 230

Hindemith Paul – 160

Hinsley J. E. – 67

Hippokratés z Kou – 27, 231

Hirsch Fredy – 231

Hiršal Josef – 130

Hitler Adolf – 81, 97, 211, 230, 231, 263

Hlaváč Roman – 103

Hlaváček Karel – 103, 225

Hobbes Thomas – 42, 47

Hodek Břetislav – 103

Hoffmannová Jaroslava – 266

Hofmannsthal Hugo – 64

Holan Vladimír – 103

Holas Čeněk – 163

Holbein Hans – 258

Holubová Miloslava – 103

Homér, Homéros – 27

Hončík Eduard – 103

Honnegger Arthur – 160

Honys Josef – 130

Honzák František – 273

Honzíková Milena – 82, 267

Hora Josef – 104, 121

Horacio Quiroga – 101

Horáček Michal – 91

Horáková Milada – 73, 232, 267

Horatius Flaccus Quitus – 30

Horníček Miroslav 78, 104

Horatius Flaccus Quitus – 30

Horowitzová Kateřina – 104

Hořec Jaromír – 132, 267

Hořejší Jindřich – 120

Hostomská Anna – 267

Hostovský Egon – 104

Hošek Saska – 194

Hough Peter – 270

Hrabal Bohumil – 77, 82, 104

Hrabal Milan –

Hrdlička Jan – 112

Hrubeš Joseef – 273

Hrubín František – 104, 127

Hrušínský Rudolf – 79

Hrych Ervín – 267

Hubač Jiří – 104

Hugo Victor Marie – 55

Hume David – 200

Hus Jan – 104, 233, 251

Husajn Saddám – 95, 96, 97

Husserl Edmund – 4

Hutka Jaroslav – 66, 139

Huxley Leonard Aldous – 70

CH

Chaloupka Otakar – 267

Chaplin Charldes -196

Chardin Pierre Teilhard – 66, 102

Chartier Matěj – 110

Charvát Josef – 4

Chaucer Geoffrey – 41

Chaun Igor – 267

Cheng John – 97

Christie Agatha – 101

Christoph Friedrich Johann – 50

Chromý Zdeněk – 267

I

Ibn Abdulláha – 233

Inocenc III. – 233

Inocenc VIII. – 223

Ionesco Eugéne –101, 216

Ivanov Miroslav – 104, 273

Izaiáš – 234, 256

J

Jahelka Ivo – 141

James William – 58

Janáček Leoš – 160, 196, 247

Jandourek Jan – 267

Jan Nepomucký – 235

Jan Pavel II. – 42

Jan ze Žatce – 43

Jariš Milan – 104

Jarry A. – 67

Jasný Vojtěch .- 106, 234

Jaspers Karl – 4, 54, 242

Jaulin Robert – 267

Jelínek Ivan – 104, 126

Jeremiáš Otakar

Jeroným Pražský – 236

Jeřábek Čestmír – 104

Jesenin Sergej Alexandrovič – 70

Ježíš Kristus – 7, 1, 29, 36, 206, 210, 233, 235, 238

Jidáš Iškariotský – 218, 235

Jílek František – 268

Jílek Jan – 104, 267

Jílková Michaela – 92

Jindřich Jindřich – 163

Jirásek Alois – 61, 104, 267

Jirková Zdena – 273

Jirous Ivan Martin – 138

Jirsa Roman – 268

Joachim Hans – 271

John Jaromír – 66, 104

Josef II. – 260

Jöckle Clemens – 267

Jung Carl Gustav – 4, 64, 101, 190, 199, 225, 235

Jungmann Josef – 53

K

Kačer Jan – 87

Kadár Ján – 106

Kafka Franz – 67

Kainar Josef – 128

Kachlík Antonín – 106

Kachyňa Karel – 106

Kalweit Holger – 268

Kánský Alois – 268

Kant Immanuel – 101

Kantůrková Eva – 104

Kaplan Karel – 103

Kaplický Václav – 104

Karásek Jan – 225

Kautman František – 268

Kavafis Konstandinos –

Kazantzakis Nikos – 101

Keats John – 54

Keller Gotfried – 57

Kellermann Bernhardt – 65

Kerrigan Michael – 268

Kertész Imre – 101, 268

Kierkegaard Sören – 56, 101

Kisch Egon Ervin – 68

Kiš Danilo – 101

Klášterský Antonín –104

Klaus Václav – 6, 95

Klein Dušan – 106

Klevis Vladimír – 104

Klíma Ivan – 104

Klíma Jaroslav – 104

Klíma Ladislav – 70, 104

Klos Elmar – 106

Kocábová Natálie – 98

Kocierzová Lenka – 273

Kocourková Jana – 268

Kodera Pavel – 207

Koenigsmark Alex – 104

Kohout Pavel – 86, 104

Kochanowski Jan – 101

Kochba Bar – 35, 220

Koller František – 8

Koppen Wolfgang – 101

Kolář Jiří – 77

Kollár Ján J. – 39, 112

Komenský Jan Ámos – 42, 47, 268, 272

Konfucius – 25, 26

Konmzelmann Gerhard – 268

Konwicki Tadeusz -101

Kopta Josef – 104

Körner Vladimír – 104

Kořínek Vladimír – 269

Kosidowski Zenon – 268

Koutek Jiří – 268

Kovárna František – 104

Kovář Ladislav – 268

Kovařík Petr – 268

Kowalski Jan Wierusz – 268

Kozina Jan Sladký – 238

Kožík František – 104, 126

Král Pavel – 268

Krásnohorská Eliška – 114

Kratochvil Antonín – 104

Kraus František Robert – 81

Kraus Ota – 75l

Kreeft Peter – 268

Kreisler Fritz – 163

Krejčíř Miroslav – 268

Kremer J. – 269

Krleža Miroslav – 101

Krolmus Václav – 53

Krtilová Alena – 140

Kryl Karel – 138, 176, 268

Krylov Ivan Andrejevič – 50

Kryštofek Oldřich – 134

Křivohlavý Jaro – 268

Kříž Ivan – 104

Křtitel Jan – 234

Křižík František – 196

Kuba Ludvík – 163, 196

Kubal Micha – 98l

Kubata Jakub – 239

Kubíček Ladislav – 5

Kubišová Marta – 89

Kudeříková Marie – 104

Kukal Pavel – 142

Kulka Erich – 75

Kübler – Rossová Elisabeth – 95

Kundera Ludvík – 104

Kundera Milan – 104

Kůs Ludvík – 140

Kuťáková Eva – 268

Kuzněcov Anatolij Vasiljevič – 101

Kvapil Jaroslav – 116

Kyncl Karel – 83

Kysučan Lubor – 270

L

Labuda Marián – 89

Lacina Václav – 169

Lagerkvist Pär – 101

Lamartine Alphonse – 54

Langer František – 68, 104, 172, 268

Lány Jeroným – 268

Lansberg Paul Ludwig – 101

Laub Gabriel – 85

Legátová Květa – 78

Lehkoživ Radek – 142

Leibnitz Gottfried Wilhelm – 42

Lenin Vladimír Iljič – 65

Leonardo da Vinci – 42, 44, 49, 272

Líbalová Zdeňka – 142

Liebknecht Karl – 63

Lichtenberg Georg Christoph – 50

Linhart Jiří – 268

Lion Jindřich – 268

Lipovetsky Gilles – 268

Lírová Jindra – 141

Listopad František – 130

Liszt Ferenc – 160, 163

Lochman Jan Milíč – 80

Lorencová Eva – 105

Lorenz Konrad – 269

Lotar Petr – 269

Loukotková Jarmila – 104, 269

Löw Rabbi – 101

Lucanus – 32

Ludvík Zbyněk – 269

Ludwig Emil – 269

Lukács György – 101

Lukáš Jan – 245

Lukášová Věra – 102

Lúkiános ze Samosaty – 34

Lustig Arnošt – 82, 94, 104, 269

Luther Martin – 250

Luther Miloslav – 106

Lutonský Boleslav – 269

Lutoslawski Witold – 160

Lutovský Michal – 266

Luxová Věra – 91

Luxemburgová Rosa – 63

Lynche Charles – 240

Lyubomir Nikolov – 141

M

Macura Vladimír -139

Maeterlinck Maurice – 63

Mahen Jiří, vl. jm, Antonín Vančura – 121

Mahler Gustav – 62

Mach Jaroslav – 106

Mácha Karel Hynek – 104, 112,

Mácha Otmar – 161

Machar Josef Svatopluk – 104, 115

Machovec Milan – 269

Mailer Norman – 101

Malamud Bernard – 101

Malory thomas – 101

Malraux André – 85

Malý Václav – 89

Mandelštam Osip Emijevič – 101, 119

Mandelštamová Naděžda – 101

Mann Thomas – 63

Mao Ce-tung 87, 220

Márai Sándor – 269

Marat Jean Paul – 50

Marcel Gabriel – 101

Marcus Aurelius – 33

Marcus Fabius Quintilianus – 32

Margolius Rudolf – 254

Marek Jiří – 104

Marek Václav – 268

Marie Terezie – 231

Maro Publius Vergilius – 269

Márquez Gabriel Garcia – 101

Martin Eduard P. – 90, 269

Martinů Bohuslav – 126, 164

Marx Karel – 219

Masaryk Tomáš Garrigue – 60, 200, 269

Masaryková Alice – 66

Mascagni Pietro – 163

Massenedt Jules Emile – 163

Masson Jeffery Moussaieff – 209

Mašínová Leonida – 104

Matějček Zdeněk – 79

Matějka Jaroslav – 104

Mathew Arnold – 56

Matiegka Jindřich – 211

Matouš – 218, 227, 245

Maupassant Guy – 60, 101

Maximianus – 34

Mažurič Ivan – 101

Mendelsson – Bartholdy Felix – 164

Mejstřík Karel – 105

Mengele Josef – 241

Menzel Jiří – 106

Mercury Freddie -82

Merle Robert – 76, 101

Mertlík Rudolf – 269

Meszöly Miklos – 101

Měšťáková Miloslava – 139

Meyer Adolf – 4

Mihula Josef – 211

Michelangello Buonarroti – 196

Mikolášek Jan – 69

Mikulášek Oldřich – 127

Miller Arthur – 101, 26

Milotová Jaroslava – 105

Milton John – 39

Minois Georgess – 269

Mišurec Jiří – 4

Mňačko Ladislav – 78

Moliére, vl. jm. Jean Baptiste Poquelin – 49

Moody Raymond A. – 99

Moore Thomas – 269

Moneister Martin Dybbuk – 269

Moníková Libuše – 105

Montaigne Michel – 42

Moore Thomas – 200

Morávek Jan – 105

Moravia Alberto – 76

Morgenstern Christian – 101

Morsisonová Toni – 100

Moučka Ladislav – 269

Mozart Wolfgang Amadeus – 252

Muhammad, Mohamed – 37

Munthe Axel – 101, 198, 269

Munzarová Marta – 5

Mussolini Benito – 67

Muška Ladislav – 269

Müller Jaroslav – 105

N

Naftali Herz Imber – 244

Nálevka Vladimír – 86

Nasher I. L. – 198

Naso Publius Ovidius – 31, 269

Navrátilová Alexandra – 269

Nechvátal František – 105

Neruda Jan – 113, 150, 154, 156, 157

Němcová Božena – 57

Nepomucký Jan – 234

Nesvadba Josef – 105

Neumann Stanislav Kostka – 117

Nezval Vítězslav – 73, 121

Nietzsche Friedrich – 101, 219, 245

Nikolov Lyubomir – 141

Noel George Gordon – 51

Nohavica Jaromír – 163, 178

Nostradamus Michel – 246

Novák Ivo – 106

NovákVáclav – 141

Novák Vítězslav – 160

Nováková Anna – 269

Nývlt Václav – 105

O

Očko Jan z Vlašimi – 110

O´ Neill Eugene Gladstone – 101

Ohler Norbert – 269

Ohlendorf Otto – 90

Onetti Juan Carlos – 101

Opasek Anastáz – 269

Opatovický Homiliář – 181

Opatrný Aleš – 5

Opletal František – 269

Orten Jiří – 128

Ortega José – 101

Orwell George – 125

Osho Janusz – 86

Ostrčil Otakar – 161

Ouředník Patrick – 269

Ovidius Publius Naso – 31

Ozeáš Josel – 256

P

Pablo Julian – 72

Paclt Jaromír – 269

Palach Jan – 6, 105, 247

Palát Jiří Mojmír -134

Paleček Jan – 42

Páral Vladimír – 105

Pargeterová Edith – 101

Parr Anglii Thomas – 196

Pasculli Antonio – 164

Pasternak Boris Leonidovič – 69

Pašek Mirko – 105

Pašek Petr – 105

Patočka Jakub – 98

Patočka Jan – 76

Pauli Jiří – 201

Paungerová Johanna – 269

Pavel Ota – 105

Pavlík Matěj – 229

Payne R. – 78

Pazdera David – 207

Pazderová Alena – 91

Pazourek Vldimír -105

Pecka Karel – 84, 105, 243, 269

Pedretti Erica – 101

Pejskar Jožka – 105

Pelnář Josef – 196

Penderecki Krysztof – 248

Pera Heinrich – 269

Perel Sally – 93, 269

Peroutka Ferdinand – 70, 105

Persius Aules P. Flaccus – 32

Petrarca Francesco – 110

Petronius – 269

Petrosillo Piero – 270

Pieck Jiří R. – 270

Píša Antonín Matěj – 124

Pius X. – 13, 15

Plachetka Jiří – 270

Platón z Athén – 28, 242, 255

Plautus Titus Maccius – 29

Plicka Karel – 163, 180, 270

Pluhař Ladislav E. – 141

Poe Edgar Allan – 55

Podlipská Sofie – 57

Pohanka Henry – 270

Pohunková Dagmar – 5

Pok Lubor – 270

Polák Jindřich – 106

Polívka Adolf – 117

Pope Alexander – 49

Poppe Thomas – 269

Poullain – Polívková Chantal – 90

Powell Nicolas – 270

Praško Ján – 270

Práškocvá Beata .- 270

Pražák Albert – 66

Procházka Arnošt – 225

Procházka František Serafinský – 62

Procházka Jan – 105

Procházka Petr – 270

Procházková Lenka – 105

Procházková Petra – 98

Prouza Petr – 105, 139

Přidal Antonín – 86, 88

Publilius Syrus – 29

Pujmanová Marie – 105

Purkyně Jan Evangelista -196

Puškin Alexandr Sergejevič – 112

Putík Jaroslav – 105

Pythagoras – 242

Q

Ovidius Publius – 31

Quintilianus Marcus Fabius – 32

R

Rabelais Francois – 44

Rabin Jicchak – 36

Rachmaninov Sergej – 164

Rais Karel Václav – 156

Rajčanová Magdalena – 270

Rakušan Karl – 87

Rakušanová Lída – 90

Raleigh Walter – 45l

Ramacharaka Jogi – 25

Randlesová Jenny – 270

Rašín Alois – 69

Ravel Maurice – 160

Ráž Roman –105;

Régnier Jean – 41

Reicin Bedřich – 254

Rejcha Antonín – 160

Remarque Erich Maria – 70, 101

Renč Václav – 105, 127

Reynek Bohuslav – 119

Rice Grantland – 66

Richter Karel – 105

Richter Milan – 140

Richter Klemens – 270

Rilke Rainer Maria – 65, 117

Rimbaud Jean Nicolaas Arthur – 61

Rinpočhe Sogjal – 270

Rodenbach Georges – 101

Roháč Jan – 104

Rolland Romain – 101

Róna Bedřich – 270

Rossenberg Alfréd – 253

Rosický Evžen – 211

Ross McWhirter –80

Rossová Elisabeth – 268

Roosevelt Franklin Delano – 67

Rosenberg Alfréd – 252

Rostand Edmond – 63

Rotrekl Zdeněk –105, 129

Rousseau Jean Jacques – 50

Róževič Tadeusz – 102

Ruczaj Maciej –

Rudnicky Adolf – 102

Rudolf Stanislav – 105

Ruiz Don Miguel – 93, 270

Ruml Jiří – 100

Rushdie Salman –90, 102, 253

Russel Bertrand – 196

Ruiz Miguel – 92

Růt Pavel – 270

Růžička Milan – 9, 82

Růžičková Helena – 87, 270

Ryba Jakub Jan – 111, 270

Rydlo Otakar – 135

Rydval Oldřich – 120

Rynt František – 210

Rýzl Milan – 270

Ř

Řehoř I. Veliký – 159

Řezáč Tomáš – 105

Říčan Pavel – 270

Řičař Krisoslav – 270

S

Sacharov Andrej Dmitrijevič – 79

Sachsová Nelly – 102

Saint – Saéns Charles Camille – 164

Salava Miroslav – 141

Salinger Jerome David – 78

Salvator Iesus Hominum – 233

Sallustius Gaius Crispus – 30

Sandová George, vl. jm. Aurora Dupin – 55

Sapfo z Lesbu – 27

Sarkander Jan – 235

Saroyan Wiliam – 76, 270

Sarrautová Nathalie – 102

Sartre Jean Paul – 4, 54, 125

Satinský Július – 88, 193, 270

Saundersová Cecilly – 201

Sedláček František – 270

Sehelley Percy Byshe – 111

Seifert Jaroslav – 74, 105, 123

Selimovič Meša – 102

Seneca Lucius Annaeus – 31, 254

Seneca mladší – 2, 32, 33, 253, 270

Sequens Jiří – 106

Seymour – Smith Martin – 270

Shakespeare William – 42, 46,

Shaw George Bernard – 196

Shavowá Eva – 270

Shelley Percy Byshe – 111

Sherwood Anderson – 99

Shipman Harold – 225

Scheinpflugová Olga – 74, 105, 270

Scheler Max – 4

Schiller Friedrcih Johann Christoph – 50

Schindler Franz – 266

Schneiderová Petra – 270

Schmid Jan – 105

Schopenhauer Arthur – 102

Schulhoff Petr – 107

Schumann Robert – 164

Schweitzer Albert – 63, 198

Sidon Karol – 89,, 105, 270

Sifakis Carl – 270

Sígl Miroslav – 9, 136, 267, 271, 274

Silanpää Frans Eemil – 102

Simmel Johannes Mario – 81, 102

Simone André – 254

Sirový Zdeněk – 107

Skácel Jan – 105, 133

Skála Ivan – 80, 105

Skála Jaroslav – 4

Skalský Štěpán – 107

Skarlant Petr – 105

Sklenář Karel – 105, 271

Skoblík J. – 271

Sládek Josef Václav – 59

Sládek Miloš – 271

Slánská Josefa – 77

Slánský Rudolf – 79, 254

Slavík Ivan – 130

Slíva Vít – 9

Slonková Sabina – 95

Smetana Bedřich – 160, 164

Smetanová Jindřiška – 105

Smith Adam – 50

Snelling John – 271

Sofoklés z Athén – 27, 28, 109

Sofoniáš – 256

Sokol Jan – 271

Sokratés – 27, 256

Solženicyn Alexandr Isajevič – 77

Sonezaki – 100

Sonnenvend Jan – 211

Sontagová Susan – 102

Souček Ludvík – 105

Soudková Miluše – 100, 271

Soutrwick A.P. – 226

Sova Antonín – 105, 115

Spálený Petr –164, 176

Spartakus – 256

Spinoza Benedictus – 42, 49

Spurke Sporkel – 179, 180

Srba Karel – 96

Srnec Jan – 4

Stankovič Andrej – 138

Starší Jakub – 218

Stavinoha František – 105

Stehlík Ladislav – 125

Stoppard Tom – 216

Störing Joachim – 271

Stránský Jiří – 105

Stravinskij Igor – 160

Strindberg August – 102

Strnadel Josef – 105

Strož Daniel – 105

Ströbinger Rudolf – 105

Strauss Richard – 160

Stýblo Max Bedřich – 120

Stýblová Valja – 271

Suchý Jiří – 136

Suk Josef – 160, 164

Sušil František -163

Svolinský Karel – 181, 270

Svatošová Marie – 5, 95, 271

Swift Jonathan – 100

Š

Šalamoun – 257

Šalamoun Jiří – 138

Šafařík Pavel Josef – 54

Šafková Klára – 139

Šalamoun Jiří – 137

Šalda František Xaver – 9, 115

Šamánková Marie – 201

Šatánková Radana – 142

Šavrda Jaromír – 138

Šícha Jaan – 96

Šiktanc Karel – 106, 136

Šimák Lev –

Šimon – 17, 116, 218, 271

Šiška Miroslav – 96

Školaudy Vlastimil – 128

Škvorecký Josef – 81, 106

Šling Otto – 254

Šnobr Jan – 106, 123

Šonský Drahoslav – 271

Šostakovič Dmitrij Dmitrijevič – 160

Šotola Jiří – 106

Špecinger Otakar – 273

Špilarová Olga – 243

Špitz Jan – 4

Špork František Antonín – 258

Šrámek Fráňa – 116, 117

Štefan Josef – 196

Štěpanovič Branimir – 271

Štelzig Vratislav – 209

Štětinová Dagmar –

Štorch Eduard – 65

Štorch Otakar – 137

Šťovíček Vratislav – 137

Štráchalová Blanka – 139

Šumavanský Bohdan – 120

Šváb Karel – 254

Švabinský Max – 196

Švandrlík Miloslav – 106

Švejda Jiří – 106

T

Táboran R. M. – 136

Tacitus Publius Cornelius – 32, 271

Tanenbaum Robert – 271

Teilhard Pierre – 66, 102

Tennesee Williams – 102

Těsnohlídek Rudolf – 118

Tetauer Frank – 106

Thákur Rabindranáth – 62

Thanatos – 260

Thiede Carsten Peter – 271

Thoma Hlega – 271

Tiberius – 31

Tichá Jindra – 106

Tichý Adolf – 150

Titus Livius – 31

Tolkien John Ronald Reul – 70

Tolstoj Alexej Konstantinovič – 102

Tolstoj Lev Nikolajevič – 102, 143

Toman Ivo – 107

Toman Karel – 117

Tomanová – Weissová Helena – 67, 271

Tomáš Adam – 90

Topol Jáchym – 9, 91

Tomášek František – 72, 268

Tomášek Václav Jan –

Torguemada Tomas – 260

Toscanini Artuto – 196

Trávníček Jiří – 271

Trča Stanisalv – 271

Trefulka Jan – 106

Trensmontant Claude – 271

Trockij Lev Davidovič – 66

Troiat Henri – 271

Truscott Peter – 271

Třebízský Václav Beneš – viz Beneš

Tříška Josef – 272

Tuckderová Karla – 216

Tučková Dana – 201

Tulard Jean – 272

Tutanchámon – 261

Tyl Josef Kajetán – 55

U

Urbani Carlo – 97

Usáma bin Ládin – 262

V

Václav svatý – 263

Václav IV. – 234

Vacek Karel – 175

Vaculík Ludvík – 82

Vácha Stanislav – 106

Valenta Edvard – 106

Valéry Paul – 119

Vančura Vladimír – 106

Vanoušek Alois – 272

Vargas Llosa Mario – 102

Vavřinová Valburga – 272

Vega Lope Felix Carpio – 46

Včelička Géza – 124

Vega Carpio Lope Felix – 46

Vejvanovský Pavel Josef – 160

Velebil Milo – 121

Velínský Jaroslav – 106

Ventura Lino – 78

Venturová Odette – 272

Verdi Giuseppe – 160, 164, 196, 252

Vergilius Publius Maro – 30

Verlaine Paul – 114

Viewegh Michal – 91

Vinci Leonardo – viz Leonardo

Viklef Jan – 251

Viklický Emil – 42

Villon Francois – 42, 43

Vladislav Jan – 135

Vlasov A. A. – 263

Vlček Emanuel – 272

Vojnovič Ivo – 102

Vojtěch svatý – 263

Vojtěchovský Miloš – 4

Volf František – 180, 270

Voltaire, vl. jm. Francois Marie Arouet – 49, 102

Vomáčka Boleslav – 161

Vondráček Lubomír – 272

Vondráček Vladimír – 4

Vorlíček Václav – 107

Voskovec Jiří – 106

Vostrá Alena – 106

Vrba Pavel – 175, 272

Vrchlický Jaroslav – 106, 115

Všetečka Jiří – 272

Vycpálek Josef Vratislav – 163

Vycpálek Ladislav –163, 252

Vyčítal Honza – 177

Vyhlídal Oldřich – 131

Vykoupil Libor – 272

Výrut Karel – 272

Vyskočil Jiří – 272

W

Wagner Richard – 164, 264

Waldhauser Jiří – 272

Walher – 40

Walter Raleigh – 45

Washington George – 50

Weis Margaret – 106, 272

Werich Jan – 106, 125

Washington George – 50

Weil Kurt – 160

Wenzl Oldřich – 132

Wetinghouse George – 226

Wiesel Elie – 85, 102 263, 272

Wiesenthal Simon – 263

Wilde Oskar – 61, 272

Wilder Thornton – 71

Williamson Ron – 216

Whirter Ross – 82

Wilde Oscar – 61

Wilder Thornton – 71

Wohlschlager Leopold – 75

Wojnar Ervin – 122

Wolker Jiří – 8, 122, 145

Wolf Fred Alan – 95

Woody Allen – 99

Wykrent Jaroslav – 177

Y

Young Edward – 264

Z

Zábrana Jan – 7

Zahradníček Jan – 106, 125, 221

Zachová Jana – 268

Zajíc Jan – 6, 105, 264

Zarathustra – 224, 245

Závada Vilém – 106, 125

Zdechovský Tomáš –

Zelenka Zdeněk – 107

Zeyer Julius – 106, 114

Zíbrt Čeněk – 179

Zindulka Stanislav – 86

Zirkus Julius – 272

Zoon Ina –96

Zvěřina Josef –

Zweig Stefan – 117

Železný Ivo – 267, 269, 270

Žižka Jan – 104, 211

MIROSLAV SÍGL: CO VÍME O SMRTI

Vydalo nakladatelství Epocha, Kaprova 12, 110 00 Praha 1

telefon 224 810 352 – 3

e-mail: epocha@epocha.cz,

416 stran, ilustrováno, doporučená cena 349 Kč.

K dostání u všech knihkupců,

jinak lze kontaktovat přímo nakladatelství.

V naší české literatuře chybělo dosud populárně naučné dílo o životně důležitém fenoménu, jakým je smrt. Autor se v něm snaží zaplnit jedno prázdné místo, zahrnující komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob.

Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání. Co o smrti najdeme v bibli, žalmech, mešních modlitbách, co říkají staroegyptské mravní nauky, čínský myslitel, talmud nebo korán, autoři období humanismu, baroka a osvícenství. A jak přemýšlejí současní vědci mnoha oborů, dospívající v moderním věku k interdisciplinárnímu přístupu k dalšímu bádání.

Jak se projevuje smrt v dílech literátů, hudebních umělců a dalších tvůrců, o čem vypovídají hřbitovní nápisy spojené s lidovou poezií, logicky zde rozčleněné pro užití těch, kteří takové nápisy hledají, v kolika písních znárodnělých a zlidovělých se objevují verše o posledních věcech člověka, které nejčastější skladby znějí smutečními síněmi. Jsou tu lidové tradice, pověry a zvyky, trefná lidová rčení a přísloví, místopisné názvy, výklady snů, ale také vtipy, osvěžující naši zvolenou tématiku.

Encyklopedie zahrnuje další závažná témata, jakými jsou vraždy a sebevraždy, trest smrti, stáří a úmrtnost, péče o umírající se srovnáním ve světě a u nás.

Jaké jsou zákonné normy, týkající se těchto otázek, na základě nichž se poskytují u nás pohřební služby, jaké máme svátky zemřelých. a proč je uctíváme. Nechybějí informace o pohřebištích, kostnicích a krematoriích, zevrubný seznam muzeí a památníků v naší zemi.

Abecední část encyklopedických hesel začíná A – Adamem a končí Ž – životem. Takový může být i výklad nekonečného žití, lze začít s jeho koncem a dojít na začátek, jak se to názorně podařilo autorovi, o němž lze získat bližší informace v encyklopedii Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století anebo na jeho webové stránce.

Milí čtenáři těchto internetových stránek, ozvěte se mi, prosím. Čekám na každou připomínku, sebemenší ohlas a předem děkuji.

————————————————————————————————-

život a smrt ± periodikum pro všechny generace ±

zakladatel, redaktor a vydavatel Miroslav Sígl

autor knihy Co víme o smrti (vydalo nakladatelství Epocha, Praha 2006) ± e-mail: miroslav.sigl@seznam.cz, Káranská 338/34

108 00 Praha 10 – Malešice, www: miroslav.sigl.cz

život a smrt

ročník I.● číslo 1

Rozhovor na věčně živé téma

Poslední zachycená událost v knize, kdy se její stránky uzavíraly, korigovaly a bylo možné do ní vsunout poslední ještě poslední citát, nese datum 30. března 2006. Spisovatel Jan Balabán tehdy napsal, že píše povídky a skoro ve všech se objevuje motiv smrti a smysl té smrti…

Nebo ještě jsem zachytil do přehledu literatury použité a doporučované vepsat knihu Georga Scherera „Smrt jako filozofický problém“, která také vyšla krátce před uzávěrkou.